nehodil bys sem ze včera článek se Saňákem? docela by mě zajímaly jeho názory, byl jsem jeho velkým kritikem, bohužel článek je zamčenej. :/
Saňák o kritice od Střihavky i konci v Pardubicích: Že Vacek nemá fyzičku?
Autor: Jiří Fejgl
Pardubické trenérské kolotoče, toť téma. Jarní odchod Radoslava Kováče i poslední střídání jmen na postu šéfa lavice zaujaly, i když klub vlastně čtvrtou sezonu sedí u dna tabulky a pravidelně usiluje „jen“ o záchranu. David Střihavka má za sebou dvě kola, Jiří Saňák byl odvolán po domácí prohře s Baníkem 2:3. „Chápu, měli jsme jen sedm bodů,“ říká v rozhovoru pro Ligu naruby. Srozuměn s krokem, o němž se mluvilo už pár dnů před inkriminovaným duelem (a padala i jména oslovených trenérů) však rozhodně není. A to ani s vyjádřeními svého nástupce, která si musel poslechnout.
Na Bohemians uhráli remízu, doma zdolali Jablonec. David Střihavka musel být spokojen, první dva výsledky píšou. Přesto po obou zápasech zaťal nůž do svých předchůdců. „Tým nemá kondici,“ láteřil a přihodil také slova o tom, že scházely kupříkladu individuální postové tréninky.
Jiří Saňák s jeho výroky nesouhlasí.
Jak to tedy bylo? Odevzdávali jste mančaft bez fyzičky?
„Ne, celý realizák i hráči dělali maximum. Udělám trochu zábavnou vložku a řeknu: Slyšel jsem, že je nový realizační tým za čtyři dny před zápasem s Bohemkou úplně sedřel, že nemohli chodit. Jak budu vypadat? Každý bude naštvaný, já to říkám jako srandu, jako příklad. Řeknu to takhle: Naše první zápasy stály celkově za prd, ale od utkání se silným Hradcem, který jsme porazili, jsme odehráli utkání se zdviženou hlavou. Zlepšili jsme se v organizaci, držení, organizaci hry. Pan Koubek o nás řekl v Plzni, že jsme byli štiplaví. Trenérským okem jsem určitě neměl pocit, o kterém mluví David.“
Co říkala data?
„Postupně se všechno zvedalo, zahraniční hráči s námi neabsolvovali přípravu, proto nebyla tvorba týmu snadná. Ale pak přišel Dominique Simon, na konci srpna Louis Lurvink, Tomáš Solil odehrál dobrý part s Hradcem. Data ukazovala, že je všechno v pořádku, na druhou stranu to bylo těžší s tou základní strukturou, osou, na kterou jsme chtěli sázet.“
Můžete popsat důvody?
„Tomáš Solil si prošel zraněním i dvěma nemocemi, Láďa Krobot byl tři týdny v přípravě zraněný, pak čtrnáct dnů nemocný na začátku října, Vojta Sychra byl dva měsíce zraněný. Je jasné, že nemohou být v topu. Nejsem člověk, který by se za tyhle věci schovával, vůbec ne, ale od Davida je to nekolegiální. Možná by bylo lepší se zeptat, získat nějaké informace, a to i s těmi individuálními tréninky. Zkuste si přijít za Kamilem Vackem nebo dalšími, že mají špatnou kondici. Vynese vás v zubech.“
Z klubu se ozval hlas, že jste byl moc hodný. Souhlasíte?
„Rozumím, o co jde. Máte dvacet tři hráčů a vždycky se najde některý, který potřebuje trošku pošťouchnout, má to takové… Když se trenér nedívá, tak si uleví. Možná, že trochu klamu, ale když je člověk slušný, tak to neznamená, že nemůže být nepříjemný, důsledný, ostrý, vyžadující. V procesu jsem neviděl, že bychom byli hodní, že bychom měli být větší psi. Ukážu vám to na příkladu.“
Povídejte.
„Pro trénink máte nějaký cíl. Hráli jsme klasicky deset na deset, třeba třikrát dvanáct minut. Potom jsme viděli na datech, že čtyři kluci nebyli ve vysokých hodnotách, tedy ve sprintu. Proto to doběhávali. Stalo se to i Kamilu Vackovi - nadával, ale všechno splnil. Sportovní manažer Martin Shejbal viděl 99 procent tréninků, to je opravdu jediný člověk, který může proces hodnotit. Navíc mi z vedení nikdo neřekl za celou dobu, že bych měl být tvrdší.“
Jenže nedůvěra se objevila. Šéfové jednali už před prohrou s Baníkem s Davidem Střihavkou a Ondřejem Smetanou. Bylo vám to nepříjemné? V Česku se nic neutají.
„Jak jsem vám to říkal po Baníku, bral jsem to jako spekulace, objevil se tam ještě David Holoubek. Už nejsem zelenáč, jsem bojovník. Měli jsme málo bodů, neschovávám se, nevymlouvám. Prostě s tím musíte počítat. Realizák ani hráči rozhodně nešli na Baník apatičtí, bez energie, což bylo vidět. Byl to celkově dobrý výkon.“
Co se dělo po zápase? Kterak vlastně probíhá takový vyhazov?
„My jsme nad koncem nehloubali. Ale asi se to dělá různě. (usmívá se) Někdy chodí dopisy, ale tohle bylo chlapské, férové. Po tiskovce přišel do trenérské kabiny Martin Shejbal, že máme jít nahoru za vedením. Tam nám řekli: Kluci, máme sedm bodů, musíme k tomu zaujmout nějaké stanovisko, tak končíte. A podali jsme si ruce.“
Jiří Saňák
Narozen: 14. května 1978 (46 let) v Ústí nad Orlicí
Pozice: trenér
Kariéra - trenér: Sigma Olomouc U17 (2000 - 2006), Slavia Praha U19 (2006 - 2007), Baník Ostrava U19 (2008), Česko U18, asistent (2008 - 2009), Baník Sokolov, asistent (2009), Jiskra Ústí nad Orlicí (2009 - 2011), FK Mladá Boleslav, šéf akademie (2011 - 2015), FK Mladá Boleslav U19 (2011 - 2015), Česko U19, asistent (2013 - 2014), FK Jablonec, asistent (2015 - 2016), Česko U20, asistent (2015 - 2016), FK Mladá Boleslav, šéf akademie (2016 - 2017), FK Mladá Boleslav, asistent (2016 - 2017), Esteghlal FC, asistent (Írán, 2017 - 2018), Sigma Olomouc, asistent (2018 - 2019), Česko dívky U19 (2018 - 2019), Sparta Praha, asistent (2019 - 2020), 1. FC Slovácko B (2020 - 2021), Sigma Olomouc, asistent (2021 - 2024), Sigma Olomouc (2024), FK Pardubice (2024)
Bilance v české lize - hlavní trenér: 22 zápasů/4 výhry/3 remíza/15 porážek/15 bodů.
Úspěchy: Vítěz Íránského poháru (2018).
Co dělá trenér, když je odvolán?
„Šli jsme se do kabiny rozloučit, vedení nám řeklo, ať jim pak dáme vědět, že půjdou za hráči. To už bylo bez nás. Bylo to v sobotu večer, v neděli bylo volno a v pondělí jsem se vystěhoval z kanceláře. V tomhle je výhoda, že jsem vlastně dělal doma, u nás v Pardubickém kraji. Na předchozích angažmá to bylo složitější, třeba když se člověk stěhuje z Íránu. (usmívá se) Na Spartě nebo v Olomouci jsem měl byt, tady to bylo na jedno auto, ale to je to nejmenší. Nejhorší je něco jiného.“
Co máte na mysli?
„Když jste někde, kde vám je dobře. Vztahy v Pardubicích jsme měli na skvělé úrovni, ty mi strašně chybí. Prohrávali jsme, to ano, ale stavěli jsme mužstvo s nějakou tváří. Ale uvědomte si, že tým měl za sebou rok, kdy doma vyhrál jen dvakrát. Přesto s hráči, s realizákem bylo všechno konstruktivní. Budu rád vzpomínat, absolutně ničeho nelituju.“
Proč vlastně Pardubice hrají už čtvrtý rok o záchranu?
„To je dobrá otázka. Bylo to za Jirky Krejčího po první skvělé sezoně, kdy skončily sedmé. Je to vlastně mladý klub, ještě před šestnácti lety hrál divizi. Paradoxně mu možná uškodil ten úspěch, kdy byl nováček. Všichni si mysleli, že to takhle bude furt, přitom je potřeba se postupně etablovat. Problém byl, samozřejmě, že nehrály doma.“
Co finanční podmínky?
„Myslím, že jsou dobře řízené, v dobrých číslech, ale nikdo nevyhazuje peníze do luftu. Vidím to jako logický vývoj. Investovalo se do infrastruktury, do výchovy, je to provázané. Zavedli jsme pravidelné porady s trenéry mládeže, bylo to inspirativní. Myslím, že tuhle sezonu správně nazvali restartem, snaží se nemít hráče na hostování, využívat odchovance a teď je potřeba pracovat na způsoby hry a identitě. Není možné každé léto řešit krizovou situaci, když vám skončí tři čtvrtě mužstva.“
Jen je potřeba nespadnout.
„To je důležitý (usmívá se)“
Když jsme u mládeže. Váš syn, ročník 2009, hraje za pardubický mladší dorost. Jaký jste fotbalový otec?
„Prozradím takovou věc na manželku. Ona mě moc nechválí, ale za tohle ano. Řekla mi: Na to, že jsi trenér a fotbalovej táta, tak tohle zvládáš skvěle.“
Takže syna nepeskujete?
„On se mě zeptá, pošle mi video, ale já vím, že ho můžu maximálně zkazit. Trénoval jsem mládež a zažil jsem spoustu tátů, kteří kluky dostali v dobré víře pod tlak. Mně stačí vidět jeho oči, že ho to baví. Vykopal se sám, ještě vloni hrál v Orlicku, teď je v Pardubicích. Líbí se mi, když řekne: Tati, dneska mám volno, jdeme si s klukama kopat do Ústí na umělku. Jsou tam čtyři hodiny, vystačí si ve třech. Přece mu nebudu radit, má svoje trenéry, on moc dobře ví, co po něm chtějí. Sám by nikdy nechtěl, abych šel za trenérem, když třeba nehraje.“
Má mládežnický fotbal stále problémy, nebo jde nahoru?
„Je to složité. Zásadní je najít cestu, jít po ní, neuhýbat, dát lidem důvěru. Zdá se mi, že dřív jsme uměli vychovat defenzivní hráče, teď vidím třeba ročník 2007 a máme spoustu zajímavých kluků dopředu. To se zlepšuje, ale obecně dokud bude takhle malá podpora státu pro sport, tak to bude jen látání. Musí to být priorita všech politiků - a to bez diskuze.“
Na co, podle vás, schází peníze?
„Ubývá trenérů, vedoucích mužstev, rozhodčích. Ono není jednoduché mít čtyřicet víkendů v roce zabitých. Sport je podhodnocený, tihle lidé mají být zaplaceni.“
Jak to budete mít teď s financemi vy? Běží vám výpovědní lhůta?
„Jsem rád, že se na to někdo ptá. Máme smlouvy třeba na tři roky, ale není to tak, že by nás vyplácel celou dobu, jen nás má pod ochranou, my jsme živnostníci, normálně fakturujeme. Když přijde na ukončení, záleží na délce výpovědní lhůty. U mě to bylo vždycky dva až pět měsíců. Bombarďáci jako Karel Jarolím, Petr Uličný nebo Jindra Trpišovský to asi mají jinak.“
Kam se vydáte po konci v Pardubicích? Máte už plány?
„Člověk si dělá analýzy, prochází si videa, dává si věci dokupy. Chtěl bych vyrazit na nějakou stáž, naposledy jsem byl před deseti lety na Ajaxu. Pardubice byly dobrá kapitola, i když s neúspěšným koncem. Trenéřinu miluju, chci pokračovat. Nemám to postavené tak, že to musí být první nebo druhá liga. Byl jsem v Jablonci, kde Míra Pelta tvořil Galácticos a hned potom jsem šel do Olomouce k dorostu.“