Boston nedodržel slib. Nosek: Zlobit se nemůžu, hráči v NHL jsou jen maso
Tomáš Nosek po dvou letech mění angažmá v NHL. S Boston Bruins se rozloučil a podepsal s New Jersey Devils nižší, jednoletý kontrakt za milion dolarů. I když jak pro iDNES Premium poví, s Bruins se vlastně nerozloučil.
Jak to?
Ani nevím, jestli to chci komentovat. No, nešlo o nic vyhroceného, jen mi manažer Bostonu slíbil, že mě chce a že mě podepíše, ale pak mi nic nenabídl. To je byznys a vy nemůžete věřit nikomu nic, ani nos mezi očima.
Jak to proběhlo?
Seděli jsme spolu, domlouvali se, že mě hrozně chce, abych byl součástí přestavby. Že odejdou Patrice Bergeron i David Krejčí... Tohle vám řekne, a pak nic. Bylo to takové divné. Klub se dostal do tísně platového stropu a radši šel jinou cestou.
A ani se s vámi nerozloučili?
Vůbec.
Zůstává ve vás trpkost?
Ne, to vůbec. V NHL vám nikdo nebude utírat zadek, říkat vám: Děkujeme, mějte se hezky. Těch hráčů tam je spousta a nemůžete být naštvanej nebo zklamanej. To patří k tvrdému byznysu. Je hnusné to říct, ale my hráči jsme bílé maso. Obchoduje se s masem a nemůžete se zlobit, že zrovna na vás nezbylo místo. Rozhoduje spoustu detailů.
Opravdu nejste naštvaný?
Vůbec. Já tam prožil dva krásné roky, užili jsme si to, nedopadlo to a jdeme dál. Tak to prostě je. Žádná trpkost ani nevraživost.
Mně by přišlo lidské aspoň říct: Na shledanou.
Jo, to by bylo, kór když vám řekne do očí to, co mně. Ale bohužel, skutek utek. Že nenapíše ani zprávu, to vypovídá o všem.
Jak moc jste za New Jersey rád?
Hodně, už loni dokázali, že mají nadějný tým. Budeme silní, to je pro mě velké lákadlo. Velké plus bylo i to, že jsme se stěhovali jen kousek. Jsem fakt rád, že Devils dopadli.
Víte, jaký dostanete prostor?
S ohledem na to, co jsem podepsal za smlouvu, budou úkoly podobné jako v Bostonu. I o nich se mnou mluvili. Mají jednu lajnu, která chodí na útočné řady soupeře. Takzvaná shut down line – třetí čtvrtá lajna. Takovou už mám v Americe pověst, těžko si ten cejch odpářu.
Ale chuť byste k tomu měl, ne?
Samozřejmě, ale už mám 31 let, takže to není jednoduché v konkurenci ostatních. Radši dají šanci mladším klukům.
V Bostonu jste bral 1,75 milionu dolarů ročně, v Devils berete rovný milion. Byly možnosti podepsat jinde za víc?
Ano, ale já chtěl hlavně do dobrého týmu. Už se to nelišilo tolik. Peníze na trhu letos nebyly a podívejte, jací hráči stále nemají smlouvy. Platový strop se nezvedá, kvůli covidu se zasekl a stagnuje. Manažeři se dostávají do problémů a na hráče jako já nemají skoro nikde. Jsem rád, jak to dopadlo. Radši za méně v dobrém týmu, než abych už o Vánocích věděl, že nemám šanci postoupit do play off.
Zase by vás mohlo lákat domácí mistrovství, ale to říkám trochu v nadsázce.
Samozřejmě by mě lákalo, to by bylo nejvíc a určitě bych jel. Ale nikdo nemůže vědět, co bude za deset měsíců. A byla by škoda se vracet do Evropy, na to jsem měl nabídek z NHL dost.
Byl o vás velký zájem?
Měl jsem nabídky od hodně týmů, jen ty peníze moc nikde nebyly. Ale vím, že pozice čtvrtého centra dobrého na buly a oslabení si v Americe cení.
Podepsal jste záměrně pouze na rok? Doufáte třeba, že se příští léto platový strop zvedne?
To byl přesně můj záměr. Teď se to tak dělá. Po roce nevíte, co se stane. Můžete mít dobrou, ale i špatnou sezonu. Je to taková sázka na sebe.
tihl jste se stavit v New Jersey?
Jo, nedávno na jeden den. Seznámil jsem se s pár lidmi. Bylo to super, všechno zatím pozitivní, milé a dobré.
Na co se u Devils těšíte nejvíc?
Hrají tam dva Češi, Vít Vaněček a Ondra Palát. A jsem zvědavý na Jacka Hughese. Loni dokázal, že bude patřit k elitě. Hrál jsem proti němu a patří k nové, nastupující generaci: trochu subtilnější, ale neskutečně šikovné a rychlé. Podobní kluci dělají hokej ještě zajímavějším.
Psal jste si s krajany?
S Ondrou Palátem, nabídl se, že mi pomůže, s čímkoliv si řeknu. Jsem rád, že tam někdo z Čechů bude. V Bostonu nás bylo osm, to byl až extrém, který asi nikde jinde už nezažiju. Rarita. Ale předtím ve Vegas jsem nikoho neměl, takže jsem za oba kluky rád.¨
Vegas vyhrálo Stanley Cup. Sledoval jste finále?
Zápasy jsem nesledoval, ale výsledky samozřejmě ano. Znám v klubu spoustu lidí, s manželkou máme město rádi. Přece jen k němu chováme osobní vztah, žili jsme v něm čtyři roky a narodily se nám tam obě děti. Ale bylo smutné sledovat, jak slaví na místech, kde jsme byli my. Nekouká se na to hezky.
Zasloužilo si Vegas vyhrát?
Přišel Eichel, přitáhli další hráče před uzávěrkou a výborně zachytal třetí brankář Adin Hill. Sešlo se jim to a myslím, že v play off nebyl lepší tým. Zvítězili rychlostí a silou. Měli obrovskou obranu, a přesto se pohybovali rychle. To rozhodlo.
Kde trávíte léto?
Teď v Kolíně, ale po sezoně jsem ještě měsíc zůstal v Americe a podstoupil operaci nosu, syn navíc chodil do školky. Pak dva měsíce doma v Česku, na týden do Ameriky zabalit věci a přestěhovat a zpátky domů.
Kolik bylo potřeba kamionů na přestěhování?
Ani nevím, ale zvládli jsme to dobře. Přece jen po deseti letech v Americe už toho máme opravdu hodně. Zabalili jsme si to sami, přijeli stěhováci a odvezli nám to. Věci na nás čekají někde ve skladu.
A jak dopadla operace nosu?
Už se zahojil! Cítím velký rozdíl, zase s ním můžu dýchat. Víte, já si ho zlomil jako malej kluk a doteď to neřešil. Až to dospělo do stadia, že když jsem potřeboval dýchat nosem, prostě to nešlo. Žádný vzduch nešel dovnitř ani ven. Operace teda příjemná nebyla, ale potřeboval jsem ji.
Pomůže vám i v hokeji?
Doufám. (smích) Ne, při sportu se samozřejmě dýchá spíš pusou, ale doufám, že mi to pomůže hlavně v normálním životě. Abych třeba nechrápal, už to občas trochu začínalo.
A že jste to neřešil dřív?
Já si operaci naplánoval před více než deseti lety nebo kdy, ale přišla mi zrovna pozvánka do juniorského nároďáku. A od té doby jsem se k tomu nedostal. Buď jsem vždycky spěchal domů, nebo nebyl správný moment. Ale teď už jsem si to naplánoval, že kdybychom vypadli s Bostonem brzy, na operaci půjdu. A stalo se.
S kým v Kolíně trénujete?
Táta tu vede atletický oddíl, tak kombinuju led a přípravu s jeho skupinou. Dělám si svoje věci, ale aspoň mi čas zpestřuje kolektiv, že nejsem sám. Díky tátovi jsem měl odjakživa výhodu v letních přípravách. Dal mi super základy do sportu. I mamka. Jak mám teď děti sám, vidím, že podpora rodičů je moc důležitá.
https://www.idnes.cz/hokej/nhl/tomas-nosek-new-jersey-nhl-rozhovor.A230817_174034_nhl_ald?zdroj=sport_hp