Ubuntu
Nahrávač
- 334
- 411
Extraliga láká: nabízí se cizinci, o kterých se snilo. Platy Čechů rostou:
Odliv zahraničních hráčů z Ruska naplnil ostatní evropské ligy kvalitou. Top borce sebralo Švýcarsko, další našli práci ve Švédsku nebo ve Finsku. Transfery rozhýbaly ledy taky v české nejvyšší soutěži. Do extraligy už během léta přišlo dvaadvacet nových cizinců! „Nabízejí se nám hráči, o jakých bychom si někdy před třemi lety mohli nechat jen zdát,“ přiznává jeden z ligových manažerů.
Ještě před dvěma lety hrály v KHL takřka dvě stovky cizinců. Dnes jich ruské kluby nemají na soupiskách ani padesát. Drtivá většina zahraničních hráčů prchla. Kdo má rovnou páteř, vzal kramle. Po Evropě se rozutekla spousta nadprůměrných, kvalitních borců. Většinou reprezentantů svých zemí. A pohyb domina, jehož první kostky padly po startu ruské invaze na Ukrajinu, stále trvá.
„Jasnou prioritou těch nejlepších bylo vždycky Rusko, protože tam našli násobně větší prachy. Proto tam hrála většina top Finů, Švédů. Tenhle trh ale teď padl. Padesátka hráčů ze Skandinávie musela najít místo jinde. Migrační mapa se změnila, prioritou najednou bylo Švýcarsko a Švédsko,“ popisuje jeden z extraligových manažerů, který si nepřál být jmenován.
KHL k tomu osekala limit na zahraniční hráče na tři. Snaha vzbudit dojem toho, že v Rusku chtějí opravdu jen to nejlepší. Realita? Do země, v níž vládne diktatura, chce jen málokdo. Během léta do ligy přišlo všeho všudy jen šest cizinců.
Prvním byl slovenský obránce Martin Gernát (Jaroslavl), který naposledy hrál za švýcarské Lausanne. Další pak kanadský brankář Zach Fucale (Čeljabinsk), útočníci Giovanni Fiore (Vladivostok) z Berlína a Derek Barach z Ässätu Pori (Viťaz). K tomu švédský forvard Pontus Aberg, který minulý ročník začínal v Mladé Boleslavi, a taky český bek David Sklenička. Oba zamířili do kazašské Astany.
Švýcarsko zvedlo počet míst pro cizince na šest na klub. Na spoustu borců se zájmem zahrát si kvalitní soutěž v bohaté zemi se však nedostalo. A tak hledali (někteří stále hledají) angažmá jinde. České kluby si tak mohou „sáhnout“ na hráče, kteří byli ještě nedávno nedosažitelní.
„Nabízí se nám hráči, o kterých bychom si v Česku mohli nechat ještě před třemi lety jen zdát,“ přiznává manažer. Konkrétní jména? „Agenti se zájmem nabízeli třeba švédského obránce Adama Almqvista. Dvakrát mistr Švédska, jednou Švýcarska. Pět sezon má odehráno v KHL. Z Bernu se nabízel kanadský bek Cody Goloubef, borec otřískaný NHL. K mání je třeba Carter Camper, tři roky top útočník švédské ligy. Nabídka je opravdu velmi zajímavá.“
Celkem už extraligové kluby během letní pauzy představily hned dvaadvacet zahraničních posil. Několik z nich mimořádně zvučných. Dres Mladé Boleslavi oblékne finský forvard Juhamatti Aaltonen, za Kometu naskočí americký snajpr Steve Moses. „Přesně hráč, který by tady jinak v žádném případě nehrál. Pořád je to kvalitní kluk, který v 33 letech rozhodně není na konci kariéry. A stejně se už propadl až k nám do extraligy,“ říká o Mosesovi ligový GM.
Sedmička hráčů se do Česka stěhuje z finské soutěže. Kromě Mosese a Aaltonena ještě Ian McCoshen, Iikka Kangasniemi, Aleksi Laakso, Pavol Skalický a Matti Järvinen. Nikdy dřív mezi těmito ligami takový pohyb nebyl.
Na soupiskách mají extraligové značky aktuálně celkem devět Finů, nejvíc v historii ligy.
Na kolik kvalita ze Skandinávie vyjde? „Lehce nadprůměrný hráč ze Švédska, který doma dělá dejme tomu třicet bodů za sezonu? To je minimálně 150 tisíc euro. Ale pozor, v čistém! Pro nás by to znamenalo včetně srážkové daně čtyři a půl milionu korun. Je to hodně. Spoustu dalších ale seženete klidně o půlku levněji, za nějakých 70 až 80 tisíc euro. Třeba finskou soutěž Česko navíc finančně rozhodně přetlačí, to platí už dlouho.“
Právě proto například takový hradecký Mountfield staví už několik let tým z velké části z cizinců. Důvody ani netají. Tabulkové odstupné za Čechy? Kdepak, to už je pryč. Na vině je vysoká cena průměrných českých hokejistů. „Není našim cílem tady mít co nejvíc cizinců, potřebujeme se ale chovat hospodárně. Pro mě není myslitelné, abychom za průměrné české hráče platili částky, za které na trhu byli. Pokud si seženete kvalitnější zahraniční hráče a jsou dvakrát levnější? Pro mě to je řešení,“ přiznal už dřív manažer klubu Aleš Kmoníček.
Že by možnost získat relativně levně kvalitní zahraniční akvizice snížila platy českých hráčů? Kdekdo by to v návaznosti s nárůstem konkurence čekal. Opak je ale pravdou. „Říkal jsem si, že pád KHL přivede do Česka okamžitě víc cizinců. Spíše se ale stalo to, že se vrátili domácí hráči. Liga se zkvalitnila, šla stoprocentně nahoru. Peníze to ale vystřelilo ještě výš,“ nechápe jeden z extraligových bossů. „Mzdy v extralize tohle určitě nesnížilo,“ potvrzuje hráčský agent Jiří Hamal.
„Proč udělala Kometa Lintuniemiho z Bolky? Protože Čecha za tyhle peníze nesežene, to je jednoduché,“ zmiňuje nejmenovaný manažer příklad odchodu finského beka Alexe Lintuniemiho z Mladé Boleslavi do Brna.
S domácím trhem a nároky hráčů na gáže výrazně zahýbaly Pardubice po změně majitele. Miliardář Petr Dědek vytáhl na stůl při vábení posil do Dynama pořádný balík. Na druhou stranu byl to právě východočeský klub, který podle informací Sportu nedávno navrhl snížení šestimístné extraligové kvóty na cizince. Podpory se však nedočkal od nikoho.
Proč tedy v Česku není ještě více cizinců? Často totiž chodí tam, kde najdou rozsáhlejší komunitu vlastního národa. „Vloni jsem jednal s kanadským hráčem. Nakonec vzal o dvacet tisíc euro nižší nabídku z Finska, protože už v klubu byli další čtyři Kanaďani. Všichni tam navíc mluví anglicky, u nás to úplně běžné není,“ dodává ligový GM.
Příliv kvality z Ruska naopak logicky ztížil šanci dostat se „ven“ hráčům z extraligy. „Je to teď mnohem těžší. Když ale někdo splní požadavky, zájem je. Podívejte se třeba na Davida Tomáška, o toho byl zájem opravdu velký,“ popisuje Hamal.
Není vyloučeno, že do startu domácí soutěže ještě počet legionářů nabobtná.
Odliv zahraničních hráčů z Ruska naplnil ostatní evropské ligy kvalitou. Top borce sebralo Švýcarsko, další našli práci ve Švédsku nebo ve Finsku. Transfery rozhýbaly ledy taky v české nejvyšší soutěži. Do extraligy už během léta přišlo dvaadvacet nových cizinců! „Nabízejí se nám hráči, o jakých bychom si někdy před třemi lety mohli nechat jen zdát,“ přiznává jeden z ligových manažerů.
Ještě před dvěma lety hrály v KHL takřka dvě stovky cizinců. Dnes jich ruské kluby nemají na soupiskách ani padesát. Drtivá většina zahraničních hráčů prchla. Kdo má rovnou páteř, vzal kramle. Po Evropě se rozutekla spousta nadprůměrných, kvalitních borců. Většinou reprezentantů svých zemí. A pohyb domina, jehož první kostky padly po startu ruské invaze na Ukrajinu, stále trvá.
„Jasnou prioritou těch nejlepších bylo vždycky Rusko, protože tam našli násobně větší prachy. Proto tam hrála většina top Finů, Švédů. Tenhle trh ale teď padl. Padesátka hráčů ze Skandinávie musela najít místo jinde. Migrační mapa se změnila, prioritou najednou bylo Švýcarsko a Švédsko,“ popisuje jeden z extraligových manažerů, který si nepřál být jmenován.
KHL k tomu osekala limit na zahraniční hráče na tři. Snaha vzbudit dojem toho, že v Rusku chtějí opravdu jen to nejlepší. Realita? Do země, v níž vládne diktatura, chce jen málokdo. Během léta do ligy přišlo všeho všudy jen šest cizinců.
Prvním byl slovenský obránce Martin Gernát (Jaroslavl), který naposledy hrál za švýcarské Lausanne. Další pak kanadský brankář Zach Fucale (Čeljabinsk), útočníci Giovanni Fiore (Vladivostok) z Berlína a Derek Barach z Ässätu Pori (Viťaz). K tomu švédský forvard Pontus Aberg, který minulý ročník začínal v Mladé Boleslavi, a taky český bek David Sklenička. Oba zamířili do kazašské Astany.
Švýcarsko zvedlo počet míst pro cizince na šest na klub. Na spoustu borců se zájmem zahrát si kvalitní soutěž v bohaté zemi se však nedostalo. A tak hledali (někteří stále hledají) angažmá jinde. České kluby si tak mohou „sáhnout“ na hráče, kteří byli ještě nedávno nedosažitelní.
„Nabízí se nám hráči, o kterých bychom si v Česku mohli nechat ještě před třemi lety jen zdát,“ přiznává manažer. Konkrétní jména? „Agenti se zájmem nabízeli třeba švédského obránce Adama Almqvista. Dvakrát mistr Švédska, jednou Švýcarska. Pět sezon má odehráno v KHL. Z Bernu se nabízel kanadský bek Cody Goloubef, borec otřískaný NHL. K mání je třeba Carter Camper, tři roky top útočník švédské ligy. Nabídka je opravdu velmi zajímavá.“
Celkem už extraligové kluby během letní pauzy představily hned dvaadvacet zahraničních posil. Několik z nich mimořádně zvučných. Dres Mladé Boleslavi oblékne finský forvard Juhamatti Aaltonen, za Kometu naskočí americký snajpr Steve Moses. „Přesně hráč, který by tady jinak v žádném případě nehrál. Pořád je to kvalitní kluk, který v 33 letech rozhodně není na konci kariéry. A stejně se už propadl až k nám do extraligy,“ říká o Mosesovi ligový GM.
Sedmička hráčů se do Česka stěhuje z finské soutěže. Kromě Mosese a Aaltonena ještě Ian McCoshen, Iikka Kangasniemi, Aleksi Laakso, Pavol Skalický a Matti Järvinen. Nikdy dřív mezi těmito ligami takový pohyb nebyl.
Na soupiskách mají extraligové značky aktuálně celkem devět Finů, nejvíc v historii ligy.
Na kolik kvalita ze Skandinávie vyjde? „Lehce nadprůměrný hráč ze Švédska, který doma dělá dejme tomu třicet bodů za sezonu? To je minimálně 150 tisíc euro. Ale pozor, v čistém! Pro nás by to znamenalo včetně srážkové daně čtyři a půl milionu korun. Je to hodně. Spoustu dalších ale seženete klidně o půlku levněji, za nějakých 70 až 80 tisíc euro. Třeba finskou soutěž Česko navíc finančně rozhodně přetlačí, to platí už dlouho.“
Právě proto například takový hradecký Mountfield staví už několik let tým z velké části z cizinců. Důvody ani netají. Tabulkové odstupné za Čechy? Kdepak, to už je pryč. Na vině je vysoká cena průměrných českých hokejistů. „Není našim cílem tady mít co nejvíc cizinců, potřebujeme se ale chovat hospodárně. Pro mě není myslitelné, abychom za průměrné české hráče platili částky, za které na trhu byli. Pokud si seženete kvalitnější zahraniční hráče a jsou dvakrát levnější? Pro mě to je řešení,“ přiznal už dřív manažer klubu Aleš Kmoníček.
Že by možnost získat relativně levně kvalitní zahraniční akvizice snížila platy českých hráčů? Kdekdo by to v návaznosti s nárůstem konkurence čekal. Opak je ale pravdou. „Říkal jsem si, že pád KHL přivede do Česka okamžitě víc cizinců. Spíše se ale stalo to, že se vrátili domácí hráči. Liga se zkvalitnila, šla stoprocentně nahoru. Peníze to ale vystřelilo ještě výš,“ nechápe jeden z extraligových bossů. „Mzdy v extralize tohle určitě nesnížilo,“ potvrzuje hráčský agent Jiří Hamal.
„Proč udělala Kometa Lintuniemiho z Bolky? Protože Čecha za tyhle peníze nesežene, to je jednoduché,“ zmiňuje nejmenovaný manažer příklad odchodu finského beka Alexe Lintuniemiho z Mladé Boleslavi do Brna.
S domácím trhem a nároky hráčů na gáže výrazně zahýbaly Pardubice po změně majitele. Miliardář Petr Dědek vytáhl na stůl při vábení posil do Dynama pořádný balík. Na druhou stranu byl to právě východočeský klub, který podle informací Sportu nedávno navrhl snížení šestimístné extraligové kvóty na cizince. Podpory se však nedočkal od nikoho.
Proč tedy v Česku není ještě více cizinců? Často totiž chodí tam, kde najdou rozsáhlejší komunitu vlastního národa. „Vloni jsem jednal s kanadským hráčem. Nakonec vzal o dvacet tisíc euro nižší nabídku z Finska, protože už v klubu byli další čtyři Kanaďani. Všichni tam navíc mluví anglicky, u nás to úplně běžné není,“ dodává ligový GM.
Příliv kvality z Ruska naopak logicky ztížil šanci dostat se „ven“ hráčům z extraligy. „Je to teď mnohem těžší. Když ale někdo splní požadavky, zájem je. Podívejte se třeba na Davida Tomáška, o toho byl zájem opravdu velký,“ popisuje Hamal.
Není vyloučeno, že do startu domácí soutěže ještě počet legionářů nabobtná.
ještě že už jsme jinde
