Hokej - Archiv 18.06.2019 - 12.09.2022

[Stars]

Košice by šly letecky, jinak většina extraligy už dnes na slovenských dálnicích.
Mně by to taky nevadilo, ale asi bychom zdevastovali slovenský hokej... Taky nevím, co by na to slovenští a naši fanóšci.
Ze sportovního hlediska bez chyby, jinak si nejsem jistý...

Jj Košice....historicky určitě

[av69]

Sdílím, protože tenhle týpek neplácá do větru, už hodněkrát měl dobré informace z klubu. Koho tipujete? Bakoš?

[tau]

Sdílím, protože tenhle týpek neplácá do větru, už hodněkrát měl dobré informace z klubu. Koho tipujete? Bakoš?

Myslím, že tvými slovy "tenhle týpek" dává info i na tyto stránky.... :-)

[av69]

Myslím, že tvými slovy "tenhle týpek" dává info i na tyto stránky.... :-)

Je to velmi pravděpodobné, ale neznám ho, nevím jaké má spojení s klubem a nespojím ho ani s žádným nickem tady, byť bych nějaký tip asi měl :-)) Jen vím, že jeho posty na Twitteru a FB se v drtivé většině případů promění v realitu.

[tau]

Já pamatuju doby, kdy v zahraničí hrálo minimum československých hokejistů, byli jsme o polovinu větší stát a bohatě nám v nejvyšší soutěži stačilo dvanáct týmů....

[Perníkář]

Sdílím, protože tenhle týpek neplácá do větru, už hodněkrát měl dobré informace z klubu. Koho tipujete? Bakoš?

Tenhle kluk ví všechno…i co měl Dušan o svačině na rohlíku za salám :-)
Jemu věřit

[havlitom]

Košice by šly letecky, jinak většina extraligy už dnes na slovenských dálnicích.
Mně by to taky nevadilo, ale asi bychom zdevastovali slovenský hokej... Taky nevím, co by na to slovenští a naši fanóšci.
Ze sportovního hlediska bez chyby, jinak si nejsem jistý...

Proč zdevastovali slovenský hokej? Vždyť dle Tvé metodiky by se po odchodu dvou nejlepších týmů do jiné soutěže mohlo v jiných týmech, které by tamější extraligu doplnily, vylíhnout spousta nových, jinak těžko objevitelných talentů...

[Autobusák]

Tenhle kluk ví všechno…i co měl Dušan o svačině na rohlíku za salám :-)
Jemu věřit

Nemá náhodou Bakoš platnou smlouvu s Brnem?

[Jakub82]

Tak už je to jasný. David Skokan

[tomaso25]

Tak už je to jasný. David Skokan

Dávid nebo Miloš Bubelů. Oba určitě zůstali v hledáčku...

Nemá náhodou Bakoš platnou smlouvu s Brnem?

Že byl měl čtyři sezony přerušenou smlouvu? To mi nepřijde moc pravděpodobný.

[Matess]

Je to velmi pravděpodobné, ale neznám ho, nevím jaké má spojení s klubem a nespojím ho ani s žádným nickem tady, byť bych nějaký tip asi měl :-)) Jen vím, že jeho posty na Twitteru a FB se v drtivé většině případů promění v realitu.

Jojo, určitě se tady někde bude potloukat, ale nemyslím si, že sem moc píše

[PL8]

Proč zdevastovali slovenský hokej? Vždyť dle Tvé metodiky by se po odchodu dvou nejlepších týmů do jiné soutěže mohlo v jiných týmech, které by tamější extraligu doplnily, vylíhnout spousta nových, jinak těžko objevitelných talentů...

Pořád to píšu, ale někdy mě to přestává bavit. Když možná budete ještě chvíli pokračovat s popichováním, nechám toho úplně, už se nebudu snažit rozsvěcovat světla v bednách. Ale přece jen: Hoši, podívejte se na stav hokejistů v "našich" zemích. CZE: více než 90.000 registrovaných dospělých hokejistů. 30.000 juniorských hráčů. SVK: 1.600 dospělých hráčů!!! 8.850 juniorských...Vykořisťování slovenských hráčů by asi bylo nadměrné. Samozřejmě, že by to některým mladým hráčům prospělo. A kolik že mají klubů ve slovenské extralize? A v první lize? A v druhé lize?
Zkoušíte mě z násobilky. Já vás tedy vyzývám: sežeňte někde seriózní počet registrovaných hráčů v ČSSR třeba v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. A pak si dejte do relace počet klubů v tehdejší první lize. Budete hodně překvapení.
A ještě pro sebe vypište mladé slovenské hráče typu Slafkovského v extralize.
A <havlitome>, pokud by Slováci dokázali bez nákupů v Maďarsku doplnit stav svých hráčů - teoreticky - 1.600 dospělých bez dvou kádrů odešlých do jiné soutěže (50 hráčů???) a udržet svých poctivých 12 klubů v extralize(!!!), tak by zase a zase vychovávali ve svých čobolských školkách hráče, po kterých šáhnou české "lepší" kluby. Rozumíš téhle polopatisticky psané poznámce?
Už mi, prosím, někdo odpovězte argumenty a ne vašimi domněnkami. Já to rád uznám.
Opakuji: Slováci mají 1.600 registrovaných hráčů a mají 12 týmů v extralize!!! Hrají vyrovnaná utkání v U20 (štěstí, že jsme se s nimi nepotkali)...

[Muf]

Za mne pěkný článek a navíc pravdivý :


Sudích ubývá. Padevět (56) stále píská: Přesluhuji. Nepodchycují se talenty

Rozhodčích ubývá. Trend trvá mnoho let. Teď si toho začali všímat experti, lidé, co mají pruhovanou armádu na povel, to otevřeně neřeknou. Ale je to tak. Bývalý špičkový čárový Jan Padevět patří k těm, kteří bili na poplach už dlouho. I na stránkách Sportu. Byli za to kritizováni a odsuzováni. „Nepracuje se s tím spodkem, na nižších úrovních, nepodchycují se talenty,“ vysvětluje rozhodčí, který dvě desítky let působil ve vrcholném hokeji a pískal na mezinárodní úrovni. Píská ještě teď, kdy se pozvolna blíží šedesátce. Nejsou lidi…




Stávají se nedostatkovým zbožím. Přitom bez rozhodčích se sport neobejde. Ano, je tady Akademie rozhodčích ledního hokeje a vzdělávání na Fakultě sportovních studií v Brně. Jenže tam za poměrně krátkou dobu vyprodukují pár urychlených jednotlivců, kteří potřebují dozrát a nabrat zkušenosti. „Po autoškole se taky musíte dál učit. Praxe je strašně málo,“ připomíná Jan Padevět v rozhovoru pro iSport Premium.

Je situace opravdu tak kritická?
„Rozhodčí docházejí už mnoho let, protože se nepracuje s tím spodkem, na nižších úrovních, nepodchycují se od patnácti šestnácti let, kdy třeba končí s hokejem a začnou pískat. Je jasné, že někdo v tom vidí peníze, kariéru. Najde se spousta lidí, kteří začnou pískat a ptají se: ‚Za jak dlouho budu v lize?‘ Nicméně začínají docházet i pomocné funkce. Lidi, co chodili do boxu trestoměřičů. Buď už nežijí, nebo o víkendu někam odjedou, protože oni to dělali skoro nebo úplně zadarmo.“

Do toho přišel covid. Ovlivnil to taky?
„Spousta lidí byla doma a zjistila, že jim to neschází. Působím v Pardubicích a tam když hrajete dva zápasy současně, není je kolikrát kým obsadit. Dělá se to pak bez brankových rozhodčích a podobně, protože lidi fakt nejsou. Nejhorší je, že se nepodchycují mladí. Každého rozhodčího škrabeme prstíčkem. Říkáme, jak mu to jde a jak je šikovný, abychom měli koho poslat na jedničku (nejvyšší licence). Pak ten kluk nezaběhne, protože je mistr světa, a vám se to vrátí, koho že jste tam poslali.“

Je takhle špatná situace všude?
„Je to problém v celé republice. Kolik dřív bylo rozhodčích jen v Praze? Dojde to třeba tak daleko, že Pardubický kraj nemá koho dát na jedničku, přitom se vyžaduje, ať pošlou dva lidi, protože jsou zase limity, kolik lidí se má dodat. Problémy jsou už i v extralize. Skončil Hodek, možná bude následovat někdo další. A rozhodčí si musíte připravit. Pracovat se musí hlavně ve druhé lize. Jenže tam v podstatě nechodí delegáti, nebo delegáti typu člověka, který to neuměl. I když neříkám, že každý, kdo to uměl, bude dobrý delegát.“

Jako dobrý hráč ještě nemusí nutně být dobrý trenér?
„Tak. Ovšem delegáti to taky někdy neumějí podat, vysvětlit, všímají si nepodstatných věcí. A mladí se sami nezajímají, jak pískali. Neptají se, není tedy na co odpovídat. Znám rozhodčího, druhý rok působí v extralize. Jde na extraligu juniorů a je nasraný, že tam musí. Je neuvěřitelné, co jsou za mistry světa, i když ne všichni.“

Je o pískání zájem?
„Tím, že se udělala univerzitní soutěž, spousta kluků, co to mají v hlavě trochu srovnané, hraje tam a s hokejem nekončí. Vidím to u nás v kraji, kde se podaří dát dohromady za sezonu dva tři nové rozhodčí. Jakmile zjistí, kolik to obnáší práce, času… S mojí ženou hrála dívčina, odmaturovala a šla na univerzitu. První, s čím přišla, jestli může jít na funkci na extraligu. Ten, co to obsazuje, řekl, jestli se nezbláznila, když o tom nic neví. Doteď jen hrála. Ona že udělá univerzitu a bude moct pískat extraligu. Teoreticky ano, ale prakticky to tak nefunguje.“

Nemají zkušenosti, zato si hodně věří?
„Je to jako s řidičákem. Po autoškole se to musíte dál učit, řidiče z vás ještě neudělá, pořádně to neumíte. A to mi na Akademii rozhodčích vadí nejvíc, že ti kluci šli do extraligy třeba během tří let. Jdu na hokej, dívám se, v boxu si odmačkám svoje. A často jsem zděšený. Většinou z výkonu rozhodčích. Na extralize, na juniorech.“

Je problém v tom, že akademie vyrábí rychlokvašky?
„Jaromír Bláha šel z kraje rovnou do extraligy. Nejrychlejší rychlokvaška, jaká byla. Já jsem přeskočil druhou ligu. Ale tři sezony jsem pískal v první lize. Musíte si to odpracovat. A do první ligy, kde hraje hodně týmů a tedy je i spousta zápasů, můžete dát taky spoustu rozhodčích. Někdo tam zůstane navěky, někdo může postoupit ještě výš. V akademii jim dají plat a už po dvou letech je pošlou do extraligy. Kdo by na takovou nabídku nekývl? Vadí mi, že je tam strašně málo praxe. Na bakalářské studium ‚Rozhodčí kolektivních sportů‘ se zase může přihlásit každý, kdo má maturitu, aniž by měl k hokeji vztah nebo dokonce uměl bruslit. Absolventi mívají většinou velká očekávání. Myslí, že se po studiu stanou hned extraligovými arbitry. Čeká je zklamání.“

Jan Padevět
Narozen: 6. března 1965 (56 let)
Kariéra: rozhodčím je od 17 let, působil 19 sezon v nejvyšší soutěži (9 s Alexandrem Fedoročkem, 9 s Janem Čížkem, 1 s Milanem Kisem), 6 sezon v 1. lize
Mezinárodní kariéra: Licence A, 5 let licence B. MS skupiny C, finále Evropské ligy, 3x MS U20 skupiny B a C.
Co čeká ty, kteří jsou trpělivější a volí postupnou cestu?
„Měl jsem okolo sebe několik nadějných rozhodčích. Byli ochotni tvrdě pracovat, zlepšovat se, poslouchat názory zkušenějších. Měli trpělivost, snahu, talent, píli, pokoru a předpoklad to dotáhnou vysoko. Po několika letech marného snažení a nenaplněných ambicí se raději naplno věnují svému zaměstnání. Zjistili, že jejich snaha nikam nevede. Neměli nikoho, kdo by je protlačil, když to tak řeknu.“

Proč myslíte, že akademikům chybí praxe, když taky pravidelně každý týden pískají?
„Když jsme začínali my, museli jsme napřed pískat žáky. Oni by sami pískat děti nešli. Jenže i na těch se naučíte. Pamatujete, jaká derby byla mezi staršími žáky Sparty a Slavie? Rodiče se u toho prali, tohle vám dá nějakou zkušenost, zklidníte se. Taky nevím, podle čeho ty kluky do akademií vůbec vybírali. Ano, Pilný hrál extraligu juniorů, Micka a Šindel to dotáhli až do reprezentace. Ale svým způsobem tam žádný výběr neproběhl. A vybírali zase jenom hlavní, s čárovými se vůbec nedělá, což kritizuju dvacet let. A je to strašně vidět.“

Běžný divák to však většinou nepostřehne. V čem například?
„Vezměte si posuzování zakázaných uvolnění. Když jdu na zápas kraje, odpískám čtyři za zápas. Oni jich mají čtyřicet. Nedovedou si navzájem pomoct, neumějí si poradit s hybridním icingem. Pak jsou tam věci jako výhoda při ofsajdu. Klasická situace: puk jde přes modrou, ofsajd, ale vy dáte výhodu a kotouč chytne bránící hráč. On se třeba odrazí od brusle útočícího hráče, jenže pod kontrolou ho nemá on, nýbrž bek. Čároví v tu chvíli písknou, jenže obránce chce přihrát frajerovi do brejku. Takže rozhodčí zbrkle, kolikrát zbytečně přeruší hru a tým připraví o šanci, ačkoli pískat nemusel. Na ofsajd je vždycky strašně času. A tím, že se dá výhoda, když mají pokryté pásmo, je toho času ještě víc.“

Plynulosti hry to neprospěje, ale pozornost se upírá především na hlavní rozhodčí…
„Před koncem roku jsem viděl utkání v Pardubicích, které řídil jeden z hlavních, který nemá v extralize už minimálně deset let co dělat. Osmkrát posoudil situaci a osmkrát udělal chybu. Lidé napřed nadávali, pak už se jen smáli. Dokonce i jeho kolega, taky hlavní rozhodčí, jen jezdil okolo boxu časoměřičů a nevěřícně kroutil hlavou. Myslí si snad někdo, že by se dotyčný po zápase kál nebo byl zkroušený? Tichou poštou se mi doneslo, že by dokonce měl být od příští sezony šéfem rozhodčích pro extraligu, řízených APK. Polil mě mráz.“

Na to bývá zvykem odpovědět, že hokej je rychlý a všechno se nedá postřehnout, že?
„Tohle bylo moc. I velmi dobrý rozhodčí se v zápase dopustí jedné dvou chyb. Každý, kdo je soudný, o ní ví, i když si jí kolikrát ostatní ani nevšimnou. V duchu se modlí, aby z toho nepadl gól, a snaží se na to co nejrychleji zapomenout. Současní borci si chyby snad ani neuvědomují. Nepřipouštějí si je, jsou ochotni je omlouvat nebo svádět na jiné. Po zápase si plácnou, řeknou si, jak skvěle ho odpískali. Co jim pak jejich výkonu poví delegát, pokud vůbec na zápase je, by mě opravdu zajímalo. Já měl okolo sebe staré pardály jako Lípa, Jirka, Fedoročko, kteří mě usměrňovali, řekli, kde je moje místo a jak je potřeba se chovat. To mi dneska chybí.“

Taky jste se pravidelně jako rozhodčí scházeli, což dneska už není.
„Asi to přinesla doba. My jsme se slézali každé pondělí v hospodě, abychom si řekli zážitky z víkendových utkání. Chodil tam i Ivo Filip (bývalý mezinárodní rozhodčí), který byl naším kritikem, učitelem i mentorem. Vždycky, když jsme se ho ptali: ‚Ivo, jak bys řešil tuhle situaci?‘, odpověděl: ‚Řekni mi čas a stav.‘ Podle toho pak poradil, jak by danou situaci řešil on. Chci tím říct, že faul není stejný v první a poslední minutě zápasu. Dnešní rozhodčí neřídí, tudíž nezvládají režii utkání. I proto, že je k tomu nikdo nevede.“

Play off očima rozhodčích! O2 TV nabídne úplně nový pohled na hokej
Zrovna Filip a další toho rozhodčím hodně předal. Takových se dneska nedostává?
„Když Ivo dělal delegáta, přišel třeba až na poslední třetinu. Dopustil jste se tam jedné chyby a on ji pak dokázal rozebírat týden. Na druhou stranu měl pravdu, že zápas je potřeba mít v režii. Nemůžete ho nechat jen tak plynout. Musíte vědět, jestli přitvrdit, ubrat. Rozhodčí si dneska vymýšlejí fauly, které nejsou, aby se drželi v nějaké normě. Tuhle jsem koukal na zápas, na vyloučené dlouho 0:0 a všichni se strašně divili. Ale proč ne? Vždyť ti hráči chtějí hrát hokej. Nebo se řeší poměr vyloučených, že jedni mají sedm a tihle dva, že se to musí sladit. Když jste Ivovi řekli, jestli by vyloučil minutu do konce, když bylo rozhodnuto, řekl: ‚Okamžitě ven! Ale za stavu 1:1 je necháš, aby si to rozhodli sami. Nebudeš do toho zbytečně zasahovat.‘“

Měli by se rozhodčí scházet mezi sebou?
„Měli. I na nižších úrovních. Nás tam bylo dvacet, řešily se zápasy, do toho někdo přinesl dopis, co na něj poslali, a že na čarách pískali bratři Řešátkové, otec a syn. (směje se) Taky semináře by měly být častější. Třeba v průběhu sezony. Ne, že přijedete, zaběhnete na dráze, uděláte test, odbruslíte a jedete domů. My jsme se poznávali, hráli spolu fotbal, šli na pivo. Namítat, že je to otázka financí? Když může mít svaz poradce generálního sekretáře, o jakých penězích se tady bavíme?“

Dřív si rozhodčí po zápase popovídali s trenéry, zástupci klubů. To taky vymizelo?
„Před pár lety jsem seděl v kavárně v Pardubicích a šel kolem Alois Hadamczik. Jeho vnuci tam hráli za Salcburk. Uviděl mě, pozdravil a chvilku jsme spolu kecali. Hráči i trenéři znali rozhodčí jménem, měli jsme vztah, byť do určité míry. Kdo zná současné rozhodčí v extralize? Mně třeba strašně chybí taky rozbruslení s rozhodčími. Chodil jsem na ně strašně rád, podíval se, kdo má jakou výstroj, jestli nemá špatně plexi nebo něco jiného, pozdravil se s hráči, trenéry, věděli jsme o sobě. Jasně, aby náhodou někdo nenabídl úplatek… Nemyslím, že by to v hokeji takhle fungovalo. Je fajn, že přinesou do šatny kafe. Ale není to všechno.“

Co by se mělo dělat, aby se rozhodčích zase dostávalo?
„Jedna možnost je nastavit jasná pravidla postupu a ta dodržovat. Třeba první dva nahoru, poslední dva dolů. Takhle už to bylo. A pak přišel Radek Husička, který postoupil do extraligy z dvacátého místa. To samé s trestáním rozhodčích. Než se arbitr vysprchoval, už měl na stole, že dostal stop na dva zápasy. Nikdo to neprojednával, jenom napsali, že to podělal. Já to zažil. Jednou potrestali tři rozhodčí, že nedokázali přesvědčit jednoho z hlavních, aby změnil verdikt. Chyboval on, ale trest dostali oni. Takové věci se dějí.“

Nabízí se ještě jiná možnost, jak situaci napravit?
„Když někdo bude jako trenér nároďáku a řekne: ‚Vyberu tým a za ním si budu stát.‘ Je mu jedno, kolikátý ten rozhodčí skončil v první lize, jestli měl dobré nebo špatné delegáty. Nebo byl taky celou sezonu bez hodnocení, což se klidně stane, že někdo má za celou dobu jeden posudek. Ale dotyčný musí ty lidi znát, a ne, že mu někdo nakuká, že tady Pepa je dobrej. Ano, ale musí ho aspoň dvakrát vidět.“

Tohle by měl dělat ten, kdo rozhoduje?
„Nebo komise rozhodčích. Jenže teď máme sedm delegátů pro extraligu, z toho kvůli nemoci vypadl Martin Homola. Nevím, kdo jezdí na první ligu, o druhé lize nemluvím vůbec. Taky nejde, aby čárový pískal každý týden s někým jiným. Nejsou stálé dvojice. Na mistrovství světa to tak chodí. Jenže tam už jezdí rozhodčí na určité úrovni. Tady by měli pískat pohromadě.“

Když mluvíme o nedostatku delegátů, jsou snad na nižších úrovních rozhodčí samouci?
„Ve druhé lize působí spousta mladých. A pak hodně tak zvaně přesluhujících jako já, kteří by měli být jejich mentory a pomáhat jim nahoru. Takže by bylo dobré je dávat víc dohromady. Ale současně potřebujete mít hodnocení, na každý zápas by měl chodit delegát. A ne, že to rozeberou na videu a pošlou. Taky se musí ctít jistá pravidla. Ne, že borec ohrne nos, co mu to ten dědek vykládá. My jsme to měli taky, ale pokud mi něco řekl Lípa nebo Fedoročko, držel jsem hubu a krok. S rozhodčími, kteří makají, chtějí to dělat, mají píli a pokoru, se musí pracovat. Motivovat je, ukázat možnou cestu, jak se posunout dál. Anebo mu říct, jestli by nechtěl dělat něco jiného. Nestačí to mít rád.“

Máme pořád dost rozhodčích způsobilých vypracovat se na špičkovou úroveň?
„To je otázka. Do extraligy juniorů a nižších soutěží chodí talentovaní kluci. Tady je šance, za tři roky se mohli třeba někam dostat. Nemám však přehled jako dřív, vidím jen některé. Taky znám mentalitu současné mladé generace. Všechno mají v paži, nemluví ani mezi sebou, sedí na mobilu. Ale když vidím, že na to někdo má, mělo by se mu pomoct. Sem nejezdi, udělej to takhle. Se Sašou Fedoročkem jsme se kdysi víc střídali na modré čáře. Dneska je trend, že se čároví moc nestřídají. Hokej je údajně rychlejší, druhý čárový by to nestihl. Ovšem když se řežou u střídačky a je tam puk, měli by si pomoct, a ne, že jeden zůstane stát na čáře. Oni spolu ani na ledě moc nespolupracují. Ale tam by se dalo pracovat. Taky bych víc zapojil holky. Pískat můžou nejvýš do dorostu, přitom pár šikovných se jich najde.“

Ještě jsme se nezmínili o penězích. V tomhle ohledu jsou na tom rozhodčí dneska líp, že?
„Určitě, já začínal ligu za 250 korun za zápas. Ale i výplaty byly jinde. Přeju jim to, protože se tím můžou živit. My jsme pořád hledali práci, při které bychom se pískání mohli věnovat.“

Pořád pískáte krajské soutěže. Protože nejsou lidi?
„Taky. Šéfovi komise říkám: ‚Já to odbruslím, ale do těla u mantinelu už se mi moc nechce. To už mě bolí…‘ Když se hráči perou, pořád jdu do nich. Na to je dobrá tak zvaná Bádalova metoda. Miloš vždycky říkal, že počká, až spadnou, pak na ně lehne, a když začnou plácat jako v judu, tak je pustí, protože nemůžou dýchat.“

23+26
Tolik hlavních a čárových rozhodčích figuruje na listině pro tuto extraligovou sezonu.

2
Tolik nováčků postoupilo před sezonou do extraligy, hlavní Jiří Ondráček II a čárový Ondřej Bohuněk. V předchozím ročníku to byli dva hlavní a tři čároví.

3
Tolik bývalých elitních hráčů pískalo extraligu. První byl Martin Smeták, od sezony 2019/20 nastoupili Tomáš Micka a Jakub Šindel.

1
Jediný cizinec je na listině extraligových rozhodčích. Slovák Ján Stano pískal na mistrovství světa 2019 a 2021.

5
Tolik českých rozhodčích bylo nominováno na poslední MS v Rize. Hlavní Martin Fraňo a Antonín Jeřábek už působili v KHL, Robin Šír v extralize, stejně jako Daniel Hynek a Jiří Ondráček I.

[Perníkář]

Článek super.
Co se týče rozhodčích, tak já měl vždycky nejradši Mináře (ten jeho přísnej pohled byl dobrej) :-)
Jinak ze současných se mi docela líbil Micka

[Birky]

Za mne pěkný článek a navíc pravdivý :


Sudích ubývá. Padevět (56) stále píská: Přesluhuji. Nepodchycují se talenty

Rozhodčích ubývá. Trend trvá mnoho let. Teď si toho začali všímat experti, lidé, co mají pruhovanou armádu na povel, to otevřeně neřeknou. Ale je to tak. Bývalý špičkový čárový Jan Padevět patří k těm, kteří bili na poplach už dlouho. I na stránkách Sportu. Byli za to kritizováni a odsuzováni. „Nepracuje se s tím spodkem, na nižších úrovních, nepodchycují se talenty,“ vysvětluje rozhodčí, který dvě desítky let působil ve vrcholném hokeji a pískal na mezinárodní úrovni. Píská ještě teď, kdy se pozvolna blíží šedesátce. Nejsou lidi…




Stávají se nedostatkovým zbožím. Přitom bez rozhodčích se sport neobejde. Ano, je tady Akademie rozhodčích ledního hokeje a vzdělávání na Fakultě sportovních studií v Brně. Jenže tam za poměrně krátkou dobu vyprodukují pár urychlených jednotlivců, kteří potřebují dozrát a nabrat zkušenosti. „Po autoškole se taky musíte dál učit. Praxe je strašně málo,“ připomíná Jan Padevět v rozhovoru pro iSport Premium.

Je situace opravdu tak kritická?
„Rozhodčí docházejí už mnoho let, protože se nepracuje s tím spodkem, na nižších úrovních, nepodchycují se od patnácti šestnácti let, kdy třeba končí s hokejem a začnou pískat. Je jasné, že někdo v tom vidí peníze, kariéru. Najde se spousta lidí, kteří začnou pískat a ptají se: ‚Za jak dlouho budu v lize?‘ Nicméně začínají docházet i pomocné funkce. Lidi, co chodili do boxu trestoměřičů. Buď už nežijí, nebo o víkendu někam odjedou, protože oni to dělali skoro nebo úplně zadarmo.“

Do toho přišel covid. Ovlivnil to taky?
„Spousta lidí byla doma a zjistila, že jim to neschází. Působím v Pardubicích a tam když hrajete dva zápasy současně, není je kolikrát kým obsadit. Dělá se to pak bez brankových rozhodčích a podobně, protože lidi fakt nejsou. Nejhorší je, že se nepodchycují mladí. Každého rozhodčího škrabeme prstíčkem. Říkáme, jak mu to jde a jak je šikovný, abychom měli koho poslat na jedničku (nejvyšší licence). Pak ten kluk nezaběhne, protože je mistr světa, a vám se to vrátí, koho že jste tam poslali.“

Je takhle špatná situace všude?
„Je to problém v celé republice. Kolik dřív bylo rozhodčích jen v Praze? Dojde to třeba tak daleko, že Pardubický kraj nemá koho dát na jedničku, přitom se vyžaduje, ať pošlou dva lidi, protože jsou zase limity, kolik lidí se má dodat. Problémy jsou už i v extralize. Skončil Hodek, možná bude následovat někdo další. A rozhodčí si musíte připravit. Pracovat se musí hlavně ve druhé lize. Jenže tam v podstatě nechodí delegáti, nebo delegáti typu člověka, který to neuměl. I když neříkám, že každý, kdo to uměl, bude dobrý delegát.“

Jako dobrý hráč ještě nemusí nutně být dobrý trenér?
„Tak. Ovšem delegáti to taky někdy neumějí podat, vysvětlit, všímají si nepodstatných věcí. A mladí se sami nezajímají, jak pískali. Neptají se, není tedy na co odpovídat. Znám rozhodčího, druhý rok působí v extralize. Jde na extraligu juniorů a je nasraný, že tam musí. Je neuvěřitelné, co jsou za mistry světa, i když ne všichni.“

Je o pískání zájem?
„Tím, že se udělala univerzitní soutěž, spousta kluků, co to mají v hlavě trochu srovnané, hraje tam a s hokejem nekončí. Vidím to u nás v kraji, kde se podaří dát dohromady za sezonu dva tři nové rozhodčí. Jakmile zjistí, kolik to obnáší práce, času… S mojí ženou hrála dívčina, odmaturovala a šla na univerzitu. První, s čím přišla, jestli může jít na funkci na extraligu. Ten, co to obsazuje, řekl, jestli se nezbláznila, když o tom nic neví. Doteď jen hrála. Ona že udělá univerzitu a bude moct pískat extraligu. Teoreticky ano, ale prakticky to tak nefunguje.“

Nemají zkušenosti, zato si hodně věří?
„Je to jako s řidičákem. Po autoškole se to musíte dál učit, řidiče z vás ještě neudělá, pořádně to neumíte. A to mi na Akademii rozhodčích vadí nejvíc, že ti kluci šli do extraligy třeba během tří let. Jdu na hokej, dívám se, v boxu si odmačkám svoje. A často jsem zděšený. Většinou z výkonu rozhodčích. Na extralize, na juniorech.“

Je problém v tom, že akademie vyrábí rychlokvašky?
„Jaromír Bláha šel z kraje rovnou do extraligy. Nejrychlejší rychlokvaška, jaká byla. Já jsem přeskočil druhou ligu. Ale tři sezony jsem pískal v první lize. Musíte si to odpracovat. A do první ligy, kde hraje hodně týmů a tedy je i spousta zápasů, můžete dát taky spoustu rozhodčích. Někdo tam zůstane navěky, někdo může postoupit ještě výš. V akademii jim dají plat a už po dvou letech je pošlou do extraligy. Kdo by na takovou nabídku nekývl? Vadí mi, že je tam strašně málo praxe. Na bakalářské studium ‚Rozhodčí kolektivních sportů‘ se zase může přihlásit každý, kdo má maturitu, aniž by měl k hokeji vztah nebo dokonce uměl bruslit. Absolventi mívají většinou velká očekávání. Myslí, že se po studiu stanou hned extraligovými arbitry. Čeká je zklamání.“

Jan Padevět
Narozen: 6. března 1965 (56 let)
Kariéra: rozhodčím je od 17 let, působil 19 sezon v nejvyšší soutěži (9 s Alexandrem Fedoročkem, 9 s Janem Čížkem, 1 s Milanem Kisem), 6 sezon v 1. lize
Mezinárodní kariéra: Licence A, 5 let licence B. MS skupiny C, finále Evropské ligy, 3x MS U20 skupiny B a C.
Co čeká ty, kteří jsou trpělivější a volí postupnou cestu?
„Měl jsem okolo sebe několik nadějných rozhodčích. Byli ochotni tvrdě pracovat, zlepšovat se, poslouchat názory zkušenějších. Měli trpělivost, snahu, talent, píli, pokoru a předpoklad to dotáhnou vysoko. Po několika letech marného snažení a nenaplněných ambicí se raději naplno věnují svému zaměstnání. Zjistili, že jejich snaha nikam nevede. Neměli nikoho, kdo by je protlačil, když to tak řeknu.“

Proč myslíte, že akademikům chybí praxe, když taky pravidelně každý týden pískají?
„Když jsme začínali my, museli jsme napřed pískat žáky. Oni by sami pískat děti nešli. Jenže i na těch se naučíte. Pamatujete, jaká derby byla mezi staršími žáky Sparty a Slavie? Rodiče se u toho prali, tohle vám dá nějakou zkušenost, zklidníte se. Taky nevím, podle čeho ty kluky do akademií vůbec vybírali. Ano, Pilný hrál extraligu juniorů, Micka a Šindel to dotáhli až do reprezentace. Ale svým způsobem tam žádný výběr neproběhl. A vybírali zase jenom hlavní, s čárovými se vůbec nedělá, což kritizuju dvacet let. A je to strašně vidět.“

Běžný divák to však většinou nepostřehne. V čem například?
„Vezměte si posuzování zakázaných uvolnění. Když jdu na zápas kraje, odpískám čtyři za zápas. Oni jich mají čtyřicet. Nedovedou si navzájem pomoct, neumějí si poradit s hybridním icingem. Pak jsou tam věci jako výhoda při ofsajdu. Klasická situace: puk jde přes modrou, ofsajd, ale vy dáte výhodu a kotouč chytne bránící hráč. On se třeba odrazí od brusle útočícího hráče, jenže pod kontrolou ho nemá on, nýbrž bek. Čároví v tu chvíli písknou, jenže obránce chce přihrát frajerovi do brejku. Takže rozhodčí zbrkle, kolikrát zbytečně přeruší hru a tým připraví o šanci, ačkoli pískat nemusel. Na ofsajd je vždycky strašně času. A tím, že se dá výhoda, když mají pokryté pásmo, je toho času ještě víc.“

Plynulosti hry to neprospěje, ale pozornost se upírá především na hlavní rozhodčí…
„Před koncem roku jsem viděl utkání v Pardubicích, které řídil jeden z hlavních, který nemá v extralize už minimálně deset let co dělat. Osmkrát posoudil situaci a osmkrát udělal chybu. Lidé napřed nadávali, pak už se jen smáli. Dokonce i jeho kolega, taky hlavní rozhodčí, jen jezdil okolo boxu časoměřičů a nevěřícně kroutil hlavou. Myslí si snad někdo, že by se dotyčný po zápase kál nebo byl zkroušený? Tichou poštou se mi doneslo, že by dokonce měl být od příští sezony šéfem rozhodčích pro extraligu, řízených APK. Polil mě mráz.“

Na to bývá zvykem odpovědět, že hokej je rychlý a všechno se nedá postřehnout, že?
„Tohle bylo moc. I velmi dobrý rozhodčí se v zápase dopustí jedné dvou chyb. Každý, kdo je soudný, o ní ví, i když si jí kolikrát ostatní ani nevšimnou. V duchu se modlí, aby z toho nepadl gól, a snaží se na to co nejrychleji zapomenout. Současní borci si chyby snad ani neuvědomují. Nepřipouštějí si je, jsou ochotni je omlouvat nebo svádět na jiné. Po zápase si plácnou, řeknou si, jak skvěle ho odpískali. Co jim pak jejich výkonu poví delegát, pokud vůbec na zápase je, by mě opravdu zajímalo. Já měl okolo sebe staré pardály jako Lípa, Jirka, Fedoročko, kteří mě usměrňovali, řekli, kde je moje místo a jak je potřeba se chovat. To mi dneska chybí.“

Taky jste se pravidelně jako rozhodčí scházeli, což dneska už není.
„Asi to přinesla doba. My jsme se slézali každé pondělí v hospodě, abychom si řekli zážitky z víkendových utkání. Chodil tam i Ivo Filip (bývalý mezinárodní rozhodčí), který byl naším kritikem, učitelem i mentorem. Vždycky, když jsme se ho ptali: ‚Ivo, jak bys řešil tuhle situaci?‘, odpověděl: ‚Řekni mi čas a stav.‘ Podle toho pak poradil, jak by danou situaci řešil on. Chci tím říct, že faul není stejný v první a poslední minutě zápasu. Dnešní rozhodčí neřídí, tudíž nezvládají režii utkání. I proto, že je k tomu nikdo nevede.“

Play off očima rozhodčích! O2 TV nabídne úplně nový pohled na hokej
Zrovna Filip a další toho rozhodčím hodně předal. Takových se dneska nedostává?
„Když Ivo dělal delegáta, přišel třeba až na poslední třetinu. Dopustil jste se tam jedné chyby a on ji pak dokázal rozebírat týden. Na druhou stranu měl pravdu, že zápas je potřeba mít v režii. Nemůžete ho nechat jen tak plynout. Musíte vědět, jestli přitvrdit, ubrat. Rozhodčí si dneska vymýšlejí fauly, které nejsou, aby se drželi v nějaké normě. Tuhle jsem koukal na zápas, na vyloučené dlouho 0:0 a všichni se strašně divili. Ale proč ne? Vždyť ti hráči chtějí hrát hokej. Nebo se řeší poměr vyloučených, že jedni mají sedm a tihle dva, že se to musí sladit. Když jste Ivovi řekli, jestli by vyloučil minutu do konce, když bylo rozhodnuto, řekl: ‚Okamžitě ven! Ale za stavu 1:1 je necháš, aby si to rozhodli sami. Nebudeš do toho zbytečně zasahovat.‘“

Měli by se rozhodčí scházet mezi sebou?
„Měli. I na nižších úrovních. Nás tam bylo dvacet, řešily se zápasy, do toho někdo přinesl dopis, co na něj poslali, a že na čarách pískali bratři Řešátkové, otec a syn. (směje se) Taky semináře by měly být častější. Třeba v průběhu sezony. Ne, že přijedete, zaběhnete na dráze, uděláte test, odbruslíte a jedete domů. My jsme se poznávali, hráli spolu fotbal, šli na pivo. Namítat, že je to otázka financí? Když může mít svaz poradce generálního sekretáře, o jakých penězích se tady bavíme?“

Dřív si rozhodčí po zápase popovídali s trenéry, zástupci klubů. To taky vymizelo?
„Před pár lety jsem seděl v kavárně v Pardubicích a šel kolem Alois Hadamczik. Jeho vnuci tam hráli za Salcburk. Uviděl mě, pozdravil a chvilku jsme spolu kecali. Hráči i trenéři znali rozhodčí jménem, měli jsme vztah, byť do určité míry. Kdo zná současné rozhodčí v extralize? Mně třeba strašně chybí taky rozbruslení s rozhodčími. Chodil jsem na ně strašně rád, podíval se, kdo má jakou výstroj, jestli nemá špatně plexi nebo něco jiného, pozdravil se s hráči, trenéry, věděli jsme o sobě. Jasně, aby náhodou někdo nenabídl úplatek… Nemyslím, že by to v hokeji takhle fungovalo. Je fajn, že přinesou do šatny kafe. Ale není to všechno.“

Co by se mělo dělat, aby se rozhodčích zase dostávalo?
„Jedna možnost je nastavit jasná pravidla postupu a ta dodržovat. Třeba první dva nahoru, poslední dva dolů. Takhle už to bylo. A pak přišel Radek Husička, který postoupil do extraligy z dvacátého místa. To samé s trestáním rozhodčích. Než se arbitr vysprchoval, už měl na stole, že dostal stop na dva zápasy. Nikdo to neprojednával, jenom napsali, že to podělal. Já to zažil. Jednou potrestali tři rozhodčí, že nedokázali přesvědčit jednoho z hlavních, aby změnil verdikt. Chyboval on, ale trest dostali oni. Takové věci se dějí.“

Nabízí se ještě jiná možnost, jak situaci napravit?
„Když někdo bude jako trenér nároďáku a řekne: ‚Vyberu tým a za ním si budu stát.‘ Je mu jedno, kolikátý ten rozhodčí skončil v první lize, jestli měl dobré nebo špatné delegáty. Nebo byl taky celou sezonu bez hodnocení, což se klidně stane, že někdo má za celou dobu jeden posudek. Ale dotyčný musí ty lidi znát, a ne, že mu někdo nakuká, že tady Pepa je dobrej. Ano, ale musí ho aspoň dvakrát vidět.“

Tohle by měl dělat ten, kdo rozhoduje?
„Nebo komise rozhodčích. Jenže teď máme sedm delegátů pro extraligu, z toho kvůli nemoci vypadl Martin Homola. Nevím, kdo jezdí na první ligu, o druhé lize nemluvím vůbec. Taky nejde, aby čárový pískal každý týden s někým jiným. Nejsou stálé dvojice. Na mistrovství světa to tak chodí. Jenže tam už jezdí rozhodčí na určité úrovni. Tady by měli pískat pohromadě.“

Když mluvíme o nedostatku delegátů, jsou snad na nižších úrovních rozhodčí samouci?
„Ve druhé lize působí spousta mladých. A pak hodně tak zvaně přesluhujících jako já, kteří by měli být jejich mentory a pomáhat jim nahoru. Takže by bylo dobré je dávat víc dohromady. Ale současně potřebujete mít hodnocení, na každý zápas by měl chodit delegát. A ne, že to rozeberou na videu a pošlou. Taky se musí ctít jistá pravidla. Ne, že borec ohrne nos, co mu to ten dědek vykládá. My jsme to měli taky, ale pokud mi něco řekl Lípa nebo Fedoročko, držel jsem hubu a krok. S rozhodčími, kteří makají, chtějí to dělat, mají píli a pokoru, se musí pracovat. Motivovat je, ukázat možnou cestu, jak se posunout dál. Anebo mu říct, jestli by nechtěl dělat něco jiného. Nestačí to mít rád.“

Máme pořád dost rozhodčích způsobilých vypracovat se na špičkovou úroveň?
„To je otázka. Do extraligy juniorů a nižších soutěží chodí talentovaní kluci. Tady je šance, za tři roky se mohli třeba někam dostat. Nemám však přehled jako dřív, vidím jen některé. Taky znám mentalitu současné mladé generace. Všechno mají v paži, nemluví ani mezi sebou, sedí na mobilu. Ale když vidím, že na to někdo má, mělo by se mu pomoct. Sem nejezdi, udělej to takhle. Se Sašou Fedoročkem jsme se kdysi víc střídali na modré čáře. Dneska je trend, že se čároví moc nestřídají. Hokej je údajně rychlejší, druhý čárový by to nestihl. Ovšem když se řežou u střídačky a je tam puk, měli by si pomoct, a ne, že jeden zůstane stát na čáře. Oni spolu ani na ledě moc nespolupracují. Ale tam by se dalo pracovat. Taky bych víc zapojil holky. Pískat můžou nejvýš do dorostu, přitom pár šikovných se jich najde.“

Ještě jsme se nezmínili o penězích. V tomhle ohledu jsou na tom rozhodčí dneska líp, že?
„Určitě, já začínal ligu za 250 korun za zápas. Ale i výplaty byly jinde. Přeju jim to, protože se tím můžou živit. My jsme pořád hledali práci, při které bychom se pískání mohli věnovat.“

Pořád pískáte krajské soutěže. Protože nejsou lidi?
„Taky. Šéfovi komise říkám: ‚Já to odbruslím, ale do těla u mantinelu už se mi moc nechce. To už mě bolí…‘ Když se hráči perou, pořád jdu do nich. Na to je dobrá tak zvaná Bádalova metoda. Miloš vždycky říkal, že počká, až spadnou, pak na ně lehne, a když začnou plácat jako v judu, tak je pustí, protože nemůžou dýchat.“

23+26
Tolik hlavních a čárových rozhodčích figuruje na listině pro tuto extraligovou sezonu.

2
Tolik nováčků postoupilo před sezonou do extraligy, hlavní Jiří Ondráček II a čárový Ondřej Bohuněk. V předchozím ročníku to byli dva hlavní a tři čároví.

3
Tolik bývalých elitních hráčů pískalo extraligu. První byl Martin Smeták, od sezony 2019/20 nastoupili Tomáš Micka a Jakub Šindel.

1
Jediný cizinec je na listině extraligových rozhodčích. Slovák Ján Stano pískal na mistrovství světa 2019 a 2021.

5
Tolik českých rozhodčích bylo nominováno na poslední MS v Rize. Hlavní Martin Fraňo a Antonín Jeřábek už působili v KHL, Robin Šír v extralize, stejně jako Daniel Hynek a Jiří Ondráček I.

Páďa (nebo spíš pan rozhodčí Padevět) je skvělej. V kabině vykládá super historky, je s ním sranda, zároveň ale vidíte, jak ho hokej stále baví. Do takovýho zápisníku si píše, kolik zápasu už odpískal a jak skončili. Fakt srdcař. Tady to popsal náramně. Nejsou rozhodčí, nejsou lidi na pomocný funkce. V Pardubicích je to znát dvojnásob, když se hraje proti sobě. Někdy se stává, že tam někteří jsou o víkendu od 9:00 do 21:00 oba dny. Díky bohu, že jsou ale v boxu neskuteční srdcaři, kteří to drží, táhnou a je tam fajn parta lidí.

[in-spyder]

K rozhodčím: hezký článek, vlastně tak nějak pravdivý. Do toho kontextu když si dám rozhovor s Šindlerem na Bombách, tak si člověk může udělat obrázek. Na daném rozhovoru jsem bohužel ale od Šindlera cítil takovou trochu nadřazenost, exkluzivitu. Třeba informace o tom, že pokud ten člověk nehrál hokej na nejvyšší úrovni, tak se z něj nemůže stát extraligový rozhodčí, mne trochu vykolejila, protože na jedné straně se tady říká že rozhodčí nejsou, nikdo to nechce dělat, ale na druhou stranu tady dáváme takovéto "podmínky". Nedělejme si iluze, hráči nejsou žádní myslitelé (čest výjimkám a že jich je čím dále více, viz Zdráhal). Opravdu jsme v situaci, kdy dáváme potenciálním adeptům, takovéto vzdušné zámky?

A stále v roce 2021/2 je problém profesionalizace. Ok, už máme profesionální rozhodčí, ale potom je 1, slovy jeden, jejich šéf, který má pod patronátem 440 rozhodčích? Jak mají slyšet zpětnou vazbu? Už ani delegáti nejsou, nic, čili rozhodčí si může dělat co chce, zpětnou vazbu dostane jen v případě, že to je průser a někdo se ozve. Když se celý zápas vede tendenčně, nikdo to neřeší. V kontextu tohoto článku ten rozhovor Šindlera je pěkně alibistický, protože z jeho slov, "rozhodčí jsou skvělý, jen jich je málo".

Ne, není to tak, a to pak vidíme i my blbci, kteří nehráli hokej profesionálně a nikdy by se nemohli stát extraligovým rozhodčím.

Oklikou se tím vraťme k nabídce na práva na extraligu od Dědka. Peníze nepotřebují jenom kluby, potřebuje je celá liga.

[Valda]

Byt rozhodcim je fakt tezky rekl bych. Uz jen ten piskot na zacatku ...nikdy jsem ho nemel rad.
Nicmene rozhodci jsou a musi byt pod tlakem - proste jsou arbitri.
Vetsinou - domnivam jse - jsou to lide, kteri maji a hlavne chteji mit civilni zamestnani, nevim jestli by to slo plne profesionalizovat.
Ikdyz jsme hrali jen na rybniku, vzdy tam byli kluci, co piskat chteli ...vzdy toho nechali, protoze to nikdo "nedocenil".
Ja jsem spis klidna povaha v dlouhodobem meritku, ale bouchnu ...jednou jsem maval praporkem na vesnickym fotbale a ten praporek jsem hodil mezi "dedky s pivkem", dost blby mi to ted pripada, ale v ty chvili jsem je fakt chtel prastit :)

Na zaver - vzdy mam velice dobry pocit z toho, kdyz rozhodci zapas zvladne.
Patri to kurv* k tomu vsemu!
Treba Bill McCreary v Naganu - ale i u nas proste ty rozhodcni hodne zapasu vylozene zvladli a byla to parada, a clovek slysi i pochvalny hlasy z publika.

Podobne jako s mladezi ci hokejem jako celkem - kvalita rozhodcich nemuze byt jina.

[tau]

přes problém s rozhodčími se opět dostáváme k ČSLH. tam je zakopanej pes.... v tom, že svaz vede banda lemplů, nemakačenků a pijavic....

[PL8]

Když nás Honza Padevět pískal v "okrese", říkali jsme mu Padeset. Měl za ženu tehdy jednu z nejlepších českých hokejistek, proto se přistěhoval do Pardubek (doufám, že se nepletu). Mám pocit, že už tenkrát pískal extraligu a stejně chodil pískat i nás - klasické hobíky... A stejně jsme mu nadávali...
Na druhou stranu: v Kutné Hoře hrála "v mé" juniorce Káča Pipková, reprezentantka v InLine (s Mrázovou, Polenskou...), pozdější inženýrka ekonomka, znalá angličtiny. Když ještě studovala, říkal jsem ji: běž pískat, holek je málo mezi rozhodčími, můžeš se dostat i na olympiádu... Dojednával jsem to na středočeském svazu, všichni to podporovali a říkali, že je to dobře, protože každou holku potřebujou (začínal holčičí trend v IIHF). Začala pískat, sledoval jsem ji, byla dobrá. Čekal jsem nějaký její postup, že ji třeba uvidím na nějakém přípravném utkání ženského nároďáku - nic. Potom nás pískala v lize juniorů v Chrudimi. Vdala se a přestěhovala do pardubického regionu. A tím to zhaslo. Dělala jako CEO v Kauflandu (myslím, nevím už jistě...) a asi už pískání nechala. Měla na to, vzdělávala se, nebylo to žádná blbka a stejně: Velký nic... Tak to u nás chodí. Nevím, jestli jste třeba neznali v Pardubkách taky Ing. Láďu Valentu - vzdělaný, znalý, atlet (liga stovkařů), se zájmem jít výše - velký nic...

[FOGLIK]

A jsme zase u toho. Není zájem, aby tam byl někdo mimo systém. Pokud nejsou konekce má člověk problém. Takhle známý píská fotbal. Mladý baví ho to. Dostal se na určitou úroveň a výš to nejde, pokud ......

[lucas003]

Dokdy je vůbec tým v karanténě? V neděli už se hraje?

[Pec92]

https://www.hokej.cz/covid-radi-i-v-rep ... hl/5062427

Mělo by se to zrušit stejně se to nedohraje

[FOGLIK]

https://www.hokej.cz/covid-radi-i-v-rep ... hl/5062427

Mělo by se to zrušit stejně se to nedohraje

Než začne olympiáda , tak už budou všichni čistí :)

[Pec92]

Než začne olympiáda , tak už budou všichni čistí :)

To sice ano , ale aby to nebylo jak na MS U20

[digitalmouse]

https://www.hokej.cz/covid-radi-i-v-rep ... hl/5062427

Mělo by se to zrušit stejně se to nedohraje

Pokud nemají příznaky, jsou očkovaní atd.,mělo by se spíš zrušit testování a nechat to být. Tím neříkám že covid podceňuju, ale tohle už nemá smysl.