Hokej

[Dizzy]

Šimon Němec to bude dost možná taky “provar” alá Jiříček….

[pepa]

Pana Varaďu jsem dnes odpoledne potkal na nádraží, jel asi doma RegioJetm. Vypadal sympatický a spokojeně. :)

[frysta]

Pokud i nadále platí filozofie ČSR hráčů u nás, bral bych Regendu. NHL není problém, přeplatíme. :)

[jimmypop]

to je megazmar ty Slováci

Edit tak uz i slovenska repre to tu čte :)

[Emil Havránek]

Pana Varaďu jsem dnes odpoledne potkal na nádraží, jel asi doma RegioJetm. Vypadal sympatický a spokojeně. :)

Však to je mezi Pce a Ovou (Kopřivnice) nejlepší možné spojení.
Řídím rád a delší trasy, Leč tohle je u nás zatím spíš průser Nechá v Ově auto, u nás to z nádraží dojde pěšky. Alespoň přijde na jiné myšlenky a navíc nasaje "atmosféru".

[jimmypop]

Se přiznám, že zápasy MS zatím moc nesleduju, nestíhám.... Ale jako co mě fakt sere je, když vidím fotky, nebo včera ve zprávách "Milan Hnilička, sportovní manažer národního týmu".... No to bych vždcky blil a pokaždý, když to vidím, mně vrtá hlavou, jak to ten šmejd dělá, že si vždycky nějaký teplý místečko obstará.....

tohle je tak epic momentka. Level Paroubek u akvária. Kariho výraz mluví za vše :))

[subris]

... koukal sem od půlky 3/3 na Slováky. Ten zavar co tam měli, když dvakrát nepřehodili toho ležícího gólmana... A Kazaši ty čtyři najezdnici klobouček...

[Georgre]

Pan manažer repre si protiřečí

"S Kubou jsem mluvil, měl by velký zájem reprezentovat, ale chápe, že neprošel kempy a sezona mu skončila až moc pozdě. Bude na sobě makat, aby příští sezónu měl ještě lepší a byl víc na očích trenérům
@narodnitym"

A co Radim Zohorna, ten prošel kempy a skončil brzo? Nechápu to co napsal...ale asi to platí u každého hráče zvlášť, tak má narovinu napsat, ne sorry nechceme tě, máme někoho jiného....

[Itchy]

tohle je tak epic momentka. Level Paroubek u akvária. Kariho výraz mluví za vše :))


16845247551744544665390411068853.jpg

[Emil Havránek]

Pan manažer repre si protiřečí

"S Kubou jsem mluvil, měl by velký zájem reprezentovat, ale chápe, že neprošel kempy a sezona mu skončila až moc pozdě. Bude na sobě makat, aby příští sezónu měl ještě lepší a byl víc na očích trenérům
@narodnitym"

A co Radim Zohorna, ten prošel kempy a skončil brzo? Nechápu to co napsal...ale asi to platí u každého hráče zvlášť, tak má narovinu napsat, ne sorry nechceme tě, máme někoho jiného....

A je na rozdíl o Zohorny na tzv. check listu oněch 70+ hráčů? Pokud není, pak se může, via česká cesta, hlásit u nás, jelikož další smlouvu v Bostonu asi dostane stěží.

[lucas003]

A je na rozdíl o Zohorny na tzv. check listu oněch 70+ hráčů? Pokud není, pak se může, via česká cesta, hlásit u nás, jelikož další smlouvu v Bostonu asi dostane stěží.

Prooč by nedostal smlouvu? Viděl jsi ho letos hrát? :D :D

[digitalmouse]

https://isport.blesk.cz/clanek/hokej-ti ... -bavi.html

Tenhle chlap se nenarodil proto, aby před sebe kladl malé cíle. Václav Varaďa si vydřel úctyhodnou hráčskou kariéru, se stejnou zarputilostí útočí na triumfy a satisfakce jako kouč. Jde mu to výborně. V Třinci ze čtyř možností urval tři zlaté medaile a jedno stříbro. Po roční „vzdělávací“ pauze se upsal Pardubicím, ačkoli už loni na podzim měl nakročeno do Sparty a nedávno s ní jednal znovu. Majitel Dynama Petr Dědek však podal trenérovi ideální nabídku. „Chceme společně vytvořit vítěznou dynastii Dynama,“ nebojí se vyhlásit 47letý stratég, doma považovaný za nejschopnějšího.

Přes tři hodiny strávil ve čtvrtek ve studiu iSport.cz glosováním extravagantního českého duelu se Slovinci, po něm si dal ještě „pardubický“ bonus. Rozhovor o své nové pětileté misi.
Ze střídačky Dynama byl po triumfu v základní části a bronzové medaili odvelen Radim Rulík, od Václava Varadi se čeká víc. A zatímco s jinými velký tlak okolí mele, on si v něm skoro až rochní.
Nadhoz, že náročné pardubické obecenstvo vyžadující atraktivní hokej nemusí defenzivní pojetí přijmout, nepovažuje za téma. „Jestli budeme potřebovat hrát defenzivněji proti útočným týmům? Nebo ofenzivněji proti těm, kdo jen brání? Tak takhle hrát budeme,“ reaguje lakonicky.

Už nám dovedete říct nějaké první dojmy z Pardubic?
„Jsem nadšený, protože si upřímně vážím, že mě taková organizace oslovila, abych její hráče trénoval. Pětiletá smlouva mě zavazuje, mám rád koncepční práci, chceme dojít společně k úspěchům.“

Chtěl jste takhle dlouhý kontrakt, anebo jste k němu postupně došli?
„K délce jsme se postupně dopracovali. Bavili jsme se o třech až pěti letech a pět let vnímám hodně pozitivně. Pardubice pro mě nejsou angažmá jen na skok. Nepracuju tak, že trenér někam přijde, jen se ukáže a je fuč. Bral jsem v potaz i svoji rodinu, která mi převážně zůstane v Kopřivnici, kam to mám dvě a půl hodiny autem. Bydlet budu v Pardubicích, ale když bude potřeba, můžu se kdykoliv točit domů.“

Takže jste si už v klidu stihl město projít, poznat ho, když tam nemáte moc co dělat?
„Tam je práce! Vůbec. Na poznávání města čas zatím není, ale uvidíme, až začne 29. května společná letní příprava. Pojedeme pět týdnů v kuse, nějaký prostor se objeví.“

A my jsme čekali, že nám teď už nahodíte, kam jít na nejlepší kávu ve městě a kde točí jakou zmrzlinu. Nic?
„Těžko. A jestli jsem někde byl, neřeknu vám, jak se podnik jmenuje, protože si vůbec nepamatuju název. (usměje se) Ani moc lidí jsem ve městě nepotkal. Byl jsem zavřený na zimáku, snažím se s kolegy a realizačním týmem poznat a nastavit, jak budeme fungovat. Měli jsme mítinky, potřebujete lidi opravdu dobře poznat. Tady nic neuspěcháte, nastavoval a koordinoval jsem přípravu s kondičním trenérem. Nějaké úpravy dozná i zázemí, aby fungování celé kabiny bylo ideální.“

Vy jste přišel a hned si vydupal přestavbu šatny?
„Ne ne, některé úpravy byly plánované už dříve. Za to jsem rád, protože pracovní prostor je důležitý, tak si k tomu taky pár věcí rád řeknu. Celkově je ale zázemí v Pardubicích skvělé.“

Cítíte, že je dost jiné, když začínáte na adrese, kde si všechny vztahy a kontakty musíte budovat od nuly? Třinec jste převzal jako bývalý hráč, hrdina, kterého žraly tribuny.
„Věříte mi, že se na tuhle výzvu ale opravdu těším? Nemám problém řešit hokej, bavit se o něm neustále. Tohle můžu dělat pořád. Když si zavolám s ostatními trenéry, tak to není na dvacet minut, klidně se bavíme hodiny. Takhle jsem si několikrát povídal i s Pavlem Grossem. Zajímá mě práce trenéra, jeho fungování, vzájemně jsme se vyptávali na různé věci, sdíleli naše poznatky. Tohle je podle mě potřebný respekt, který by mezi trenérskými kolegy měl panovat a v globálu až na výjimky schází. Souvisí pak i se sdílením informací, čímž se neustále posouváte.“

Dobré téma, ale trochu jsme utekli od toho pardubického přijetí. Přicházíte jako vítěz, trenér, který zná cestu k poháru. Narazíte ale i na lidi, kteří se budou bát, že jim Václav Varaďa veze do Pardubic beton. Plný dům Dynama chce vyhrávat, ale taky se bavit. S tím počítáte?
„Věřím, že se budou bavit. A nejen oni, celá organizace, chtěl bych, aby se všichni bavili, jak hrajeme, jak se prezentujeme a častěji vítězíme. Chtěl bych vyhrávat vždycky, každý zápas. Ale sport je nevyzpytatelný, nic si nenalajnujete. Jen můžu říct, že my s realizačním týmem do toho dáme úplné maximum a věřím, že to samé udělají i naši hráči. Já jsem tady pro ně, abych jim pomohl absolutního výkonu dosáhnout. Ať pak všichni dojdeme tam, kam chceme. Ale zase, kdo by úspěšný být nechtěl?“

Pravda, asi na to nebudete jediní...
„Právě! Ale nebojím se žádné výzvy a neměl bych to jiné, kdyby šel jinam, do ciziny, do Sparty, jinam do extraligy. Beru, že je normální vždycky od sebe očekávat to nejlepší.“

A řešil jste, že jdete do jiného světa, než na který jste byl zvyklý z Třince? Tam jste mohl zatáhnout závoru, na nikoho se neohlížet. Ale Pardubice jsou k fanouškům hodně otevřené, hráči mají i jiné povinnosti než hokej, často mluví s médii. Dost věcí, které moc nemusíte.
„Když akce budou mít hlavu a patu, klub je bude potřebovat, lidé jsou na ně zvyklí a hráči na ně rádi chodí? S tím nemám sebemenší problém, v tom se přizpůsobím. Chápu, že Pardubice jsou jednou z hlavních mediálních organizací extraligy, klub má velkou historii. Některé ústupky budu muset dělat. Určitě ale nevezmu do kabiny novináře a asi některé věci, na které okolí bylo zvyklé, doznají změn. Chci, ať je tým v herní a psychické pohodě, hráči toho neabsolvují moc a soustředí se čistě jen na hokej, sport a že chceme vyhrát.“

Pardubice mají ve své hokejové DNA techniku, atraktivitu. Co budete chtít, abyste do ní otiskl vy?
„Tým je velmi dobrý, naposledy vyhrál základní část. Nikdo kromě brankáře Frodla v tuhle chvíli neodešel. Nastavíme herní plány na jednotlivé soupeře, ale musím brát v potaz i sílu týmu, kterou máme. Poznal jsem, že výhry, poháry a vlastně i šampioni se nerodí jen tak. Za vším je tvrdá práce. Ode mě a mých kolegů tam bude, od mých hráčů taky. Jestli budeme potřebovat hrát defenzivněji proti útočným týmům? Nebo ofenzivněji proti těm, kdo jen brání a hrají ´sumo´hokej? Tak takhle hrát budeme.“

Druhá možnost se dá čekat spíš, ne?
„Proti pečlivě bránícím týmům to jednoduché mít nebudeme, s tím počítám. Holt někdy je ale potřeba i věci dělat na úkor krásy. Ta šampionáty nevyhraje.“

Jasně. Jen si oba pamatujeme sezonu 2010/11, kdy do Pardubic nastoupil Josef Jandač, renomovaný expert, pořád spíš v začátku své éry. Tým vyhrával, nevedl si zle, nakonec bral bronz. Ale fans ho nikdy úplně nepřijali, během sezony několikrát vyvolávali, ať skončí. Jeho hokej tenkrát prostě nenadchnul. Nechceme radit, jen bychom nepodceňovali tuhle složku.
„V pohodě, tak to neberu. Kluci v Pardubicích mají nějaké dovednosti. Jsou rychlí, brusliví, rádi hrají kombinačně. Něco jim tam nechám, něco přidám, něco uberu. Jde o to, aby uměli měnit rytmus hry, což je hrozně důležité. Když potřebujete zabrat, zatlačit soupeře, hrajete třeba deset minut opravdu hodně aktivně. Ale celý zápas to nevydržíte. Proti někomu, kdo dobře brání, se přes defenzivu musíte prodrat, hra je taky jiná. O tom to celé je, šachová partie, kde chcete být ve finále vítěz.“

Ano, tuhle cestu jste v extralize nastavil s Třincem. Je lákavé fungující recept zkusit rozbořit s jinou organizací třeba zase něčím trochu odlišným?
„Věřím, že můj rukopis a nastavení jde vidět. Když se podívám na poslední dvě titulové sezony s Třincem, byli jsme týmem, který vstřelil nejvíce gólů. To už asi nějaký ukazatel myslím je. Bylo na nás taky málo faulů, protože se každý snaží hrát poctivě osobní souboje, nechodit na trestnou. Stejně jsme dali nejvíc branek. A že jsme nejméně dostali? To beru jako automatické, přeci nebudeme dávat soupeři jen tak příležitost a sami si něco dělat těžké.“

Spíš než defenziva je lepší charakteristika vašeho způsobu koučingu, že se snažíte najít, co na každého soupeře může platit?
„Přesně tak. Jak vidíte souboj hráčů, vidíte ho i na střídačkách, to samé i v hledištích. Tohle je hokej. Nepřivádím do Pardubic deset nových hráčů, kteří mají metr devadesát a vidíte jeden topol vedle druhého, který nikdy neprorazíte. Tady je velmi dobrý tým, který vyhrál základní část a měl výbornou sezonu s bronzovou medailí. Přicházím, abych pomohl, ne abych něco ubral, nebo ublížil. Rád bych pomohl celé organizaci, ať je ještě lepší.“

Na rovinu, je reálné v českých podmínkách uspět s něčím podobným jako před rokem Colorado v NHL? Stanley Cup vyhrálo totálním hokejem, kdy každému padala brada.
„Může se zdát, že tohle je třeba ta pravá cesta. Zase si ale taky vzpomenu na zápasy, kdy jsme s Třincem opravdu dominovali, měli padesát střel, soupeř patnáct. A my prohráli. Trenér vítězného týmu mi před tiskovou konferencí najednou říká: ´Proti vám se tak skvěle hraje. To je paráda, vy z našich hráčů dostanete úplně všechno´. No a já tam stojím, vím, že jsme je herně mleli a oni nevěděli, kam dřív skočit. Jen jsme nedali gól, takže jsme zápas nezvládali. Říkal jsem si, co bych dal za to, abychom vyhráli. A co mí kluci, kteří mají v šatně hlavy dole a řeší, co víc mají udělat?“

Co jste kolegovi na ten kompliment odpověděl?
„Samozřejmě jsem nebyl nějak vulgární, nebo tak něco, ale...“

Měl jste chuť ho kopnout pod koleno, co?
(usměje se) „Kompliment vás potěší, ale to prohru nepřebije. Uvnitř jsem cítil, že bych dal všechno, abychom zápas zvládli. Proto hokej hrajete a vlastně vše, co děláte, ať zvítězíte. Všechno si ale musí najít svoji cestu. Jestli budeme udávat směr? Věřím, že proti nám se bude chtít každý vytáhnout.“

Před sezonou jsme dělali v Třinci velký rozhovor s Martinem Růžičkou, natáčeli ho na kameru ve sky boxu, mluvil o kultuře Ocelářů, kterou jste nastavil. Vlastně, povolil byste něco takového, kdybyste byl ještě u týmu?
„No, jestli to bylo mimo trénink a minimálně týden dopředu bych věděl, že rozhovor proběhne? Možná bych ho dovolil.“ (usměje se)

Dobré vědět. On právě vysvětloval, jak se měnil. Líčil, že si taky chtěl sbírat body. Ale dobře se dalo pochopit, proč z něj i díky vám vyrostl hráč, který za stavu 4:1 chce udržet výsledek 4:1, ne si nasbírat ještě dva body. Tohle je věc, kterou chcete do hráčů dostat?
„Martin sem dozrál. Uvědomil si hodně věcí, byla za tím ale práce, protože vyčníval hlavně směrem dopředu, dozadu až tak ne. Ale když chtěl? Dokázal ostatní i předčít v práci dozadu. Což je výjimečné. Já to v něm právě viděl. Chci po takových hráčích, aby hráli nadoraz, předvedli, co umí, to je jasné. Pak aby k tomu přidali ještě složku B, která je v každém hráči nad rámec normálního výkonu.“

Kdy to hráč zjistí a přesvědčí ho to, že má smysl za vámi jít? Po titulu?
„Někdo třeba nikdy. Ale já tomu věřím vždycky. Že to přijde co nejdřív. Ve všech klucích to je a já věřím, že to z nich mohu dostat.“

V Pardubicích to asi budete učit hráče typu Jana Koštálka nebo Lukáše Radila. Aby vaši filozofii vzali za svou vlastní.
„Určitě to chvíli zabere, bude to vyžadovat adaptaci. Z obou stran. Zvykat si budu já na organizaci, oni na mou práci, na mé kolegy. Ale věřím, že to společně zvládneme. Když se zpětně podívám na práci v Třinci, za těch pět let se vztah mezi hráči a mnou prohloubil o dost dál, než je obvyklý profesionální vztah hokejisty s trenérem.“

Jste známý propracovanými tréninky, v Třinci jste například počítal brankářům zásahy i během nich. Přenesete si to i do Pardubic?
„Jsou různé věci a postupy, na které jsem zvyklý. Chci například, aby brankáři při tréninku rotovali, když jsou na ledě tři. Ne aby se střídali jen ve dvou. Nasazuji cvičení, kdy brankář potřebuje chytnout kotouč, udělat rozklek, přesunout se na druhou stranu. Pokud to vypouští a jen tam stojí, je to špatně. Chci po brankářích, aby i na tréninku chtěli chytit každou střelu. Stejně tak nabádám útočníky, aby chtěli dát gól z každé tréninkové rány. Sám to mám odžité a vyzkoušené i na sobě. Je to důležité. A ne že to jen tak z jedné nohy pošlu do plexi. Spoustu věcí se snažíme vyhodnocovat. Máte třeba hráče, kterému se dva týdny nedaří v koncovce, tak se na to zaměřujeme. Videokouč sestříhá všechny jeho střely, aniž by hráč věděl, že je stříhán, po tréninku si s ním sedneme, řešíme počty stoprocentních příležitostí, kolik z toho padlo gólů a podobně.“

Vlastně jen naplňujete přikázání, že trénink je příprava na zápas.
„Tak. Na tréninku jedeme bomby. Věřím, že si to i kluci v Pardubicích vezmou za své.“

Co byste po stážích u New Jersey Devils či IFK Helsinky rád zakomponoval do svého koučinku a práce s hráči?
„Podívejte, já jsem sdílný trenér, ale…“ (usmívá se)

Tak to povězte jenom nám…
„Ono to časem prosákne a dostane se ven. I k vám, s tím počítám.“

Až nám hráči zavolají, že je to pod vámi síla?
„Věřím ale, že to společně dáme. Možná, že to třeba někteří budou zvládat hůře, třeba to i nedají, neustojí, ale to je ve sportu přece normální. Ti pak v mém týmu nemůžou být.“

Když se vám Petr Dědek poprvé ozval, asi jste byl rád, ale kdy jste si sám pro sebe řekl: Jo, do toho půjdu? Kdy ve vás uzrál dojem, že si s majitelem Dynama plácnete?
„Určitě tomu pomohla osobní schůzka. Nějaký čas jsme spolu komunikovali, pak jsme se sešli a věci do sebe začaly zapadat. Cítím z něj obrovské nadšení a chuť být nejlepší. V organizaci tuhle touhu přenáší kolem sebe, všem svým lidem věří, což dodává víru a sílu i mně. Věřím, že mu důvěru vrátím.“

Mnozí říkají, že Petr Dědek mluví trenérům do práce, což si nemyslíme. Na druhou stranu, vyžaduje od koučů maximální efektivitu investic. Je tohle přesně pro vás?
„On chce být nejlepší ve všem, co dělá, a nestydí se to říkat. Já se taky snažím být nejlepší a rovněž se o tom nebojím mluvit. Ano, jsem pokorný, tahle vlastnost a charakter mě provází už z hráčské kariéry. Velmi dbám na silnou mentální stránku mých týmů. Ať to byl Třinec nebo reprezentační dvacítka. To obnáší správné nastavení rolí, vědomí důležitosti každého hráče. I v sebemenší roli. Jenže mužstvo potřebuje každého hráče.“

Budete se chtít sejít či zavolat s předchůdcem Radimem Rulíkem, anebo ho nechcete moc dráždit?
„Podívejte, do Třince jsem přicházel po Vladimíru Kýhosovi a hovořil jsem s ním. Věřím, že to stejně vidí i trenér Radim Rulík, je profesionál. Já mám k němu velký respekt, není jednoduché skloubit práci v klubu s prací u dvacítky.“

Nemáte někde vzadu v hlavě malé varování, jak nakonec Radim Rulík skončil? Dynamo jej vykoupilo z Mladé Boleslavi, vyhrál s týmem základní část a došel k bronzu, přesto byl kvapem odejit.
„A kde bych to měl jiné? Kdybych šel do Karlových Varů, na Vsetín nebo do Boleslavi, nemluvě o Spartě, copak by tam po mně chtěli něco jiného než ukázat, co dovedu, jaký jsem a co dokážu klubu dát a vybudovat, kam jej posunout? Jsem zvyklý nastavovat fungování organizace, Pardubicím pomůžu s B týmem, s mládeží, s akademií, s celkovou návazností. To jsou všechno důležité věci. Pak teprve můžete z klubu udělat mašinu, která nejde zastavit. Byť je to pořád sport a v něm nejde vše naplánovat. Mohou přijít zranění, narazíte na fantastického soupeře, výpadek formy a podobně. Ale klíčové je vědomí, že jste tomu dali v organizaci úplně všechno.“

Basketbalový kouč Doc Rivers pronesl trefnou repliku, že tlak je výsada a odměna za práci, kterou vykonáváte. Jste dobrý a okolí od vás očekává triumfy. Zrovna vy jste si úspěchy na sebe upletl bič. Vnímáte to?
„Úplně takhle si to nepřipouštím. Tlak beru automaticky. Žádné výmluvy, nic takového. Prohrát můžete, ale znovu, pokud jste tomu dal maximum, pak i porážka vás posune dál.“

Když se vrátíme k námluvám se Spartou, potvrdíte, že jste s ní jednal dvakrát? Na podzim a nedávno.
„Ano.“

A důvody, proč to nevyšlo?
„V listopadu jsme byli hodně blízko. S panem majitelem Pražákem jsem byl domluvený i na mé odměně, plácli jsme si. Ale následně to selhalo, kompletně nedotáhlo.“

A nyní?
„Po sezoně jsem byl znovu kontaktován, opět jsme si s Karlem Pražákem sedli. Cítil jsem od něj zájem, ale nakonec jsem se rozhodl pro jinou možnost. Pro tu, u níž jsem cítil, že pro mě a pro moji rodinu bude v tuhle chvíli lepší. Musím říci, že na kolizi Pardubic a Sparty se těším. Samozřejmě, jsou tu další týmy, v extralize jsou těžké zápasy proti komukoli. Vyrovnanost soutěže je ještě větší, než bývala, poslední sezonu jsem strávil pohledem ze shora nebo z domu a bylo to senzační.“

Příští sezona proběhne ve znamení velkých trenérských soubojů. Vracíte se vy, Filip Pešán, z Německa přichází po 33 letech Pavel Gross…
„Je to krásné. Pro fanoušky i pro vás novináře je tu spousta fantastických příběhů. Věřím, že fantastické budou i výkony hráčů. Těším se moc. A věřím, že se nachystáme tak, že budeme dělat radost všem. Jasně, chcete vyhrát všechna utkání, ale někdy je i porážka posilující.“

Jak jste prožíval třineckou sezonu? Po trápení v základní části přišlo přeřazení na mód play off, leckdo to ještě spojoval s vámi nastavenou doktrínou.
„Jsem z Moravy a fandil jsem moravským týmům. Ano, do finále jsem před play off tipoval Spartu s Pardubicemi, ovšem to jsem asi nebyl sám, že…“

Vedle vás třeba i my.
„Tak vidíte. Třinec se proškrábal přes Litvínov (v předkole), kde to nebylo výrazné. Ale pak skolil favority, adepty na titul, kteří na něj čekali. Byť hra nebyla nikterak ideální, našli cestu k vítězství. Měli i fůru štěstí. Pokud v tom někdo viděl pozůstatky vítězného ducha, tak si toho cením. Já jen věřím, že jsem v Třinci za těch pět let zanechal velkou stopu. Cítím, že si hráči ze mě vzali jen to nejlepší a na to v uvozovkách nepříjemné budou vzpomínat ve smyslu, že takhle to je přece správně a i to je posune dál. Takhle jsme to měli od začátku dělat a budeme i dál. I pro mě je to zpětná vazba, že pracuji a jsem na správné cestě.“

Kolik titulů musíte udělat během pětileté smlouvy? Padlo to mezi vámi a Petrem Dědkem?
(rozesměje se) „Já věřím, že s týmem a s panem Dědkem vytvoříme dynastii Dynama, která bude v extralize hrát prim. Chceme udávat v extralize směr svými výkony a hrou, vychovat spoustu kvalitních hráčů z mladých kluků. Jen na to musí mít. Já jim v tom každopádně pomůžu.“

[Holly833]

Kazachstánci předvedli v nájezdech show ve stylu Harlem Globetrotters.



Asi převlečení Kanaďani.. nechápu
(via @StanBaco)

Jeden lepší nájezd než druhej. To byla úplná paráda, Hlavaj namalovanej.
(via @miolainen)

[digitalmouse]

Nejlevnější lístek na Slovensko Kazachstán 75 euro.

Tolik nestál ani lístek CZE-RUS na MS 2018 v Kodani. A to byl nejdražší co jsme měli.

[Stars]

Děkuji za rozhovor, pan Dědek dal V. Varaďovi volnou ruku...a velké pravomoce

[Georgre]

Už se na toho chlapíka VV těším...je vidět, že to má srovnané a ví co a jak....a dopadne to tak jak jsem si přál doufám VV u nás a RR u repre...

[Holly833]

Už se na toho chlapíka VV těším...je vidět, že to má srovnané a ví co a jak....a dopadne to tak jak jsem si přál doufám VV u nás a RR u repre...

Ještě sehnat BB a/nebo CC.

[Pcehockeyfan25]

30. 4. 2022
"Druhou novou posilou je dvaatřicetiletý útočník Gustaf Thorell, Rovněž podepsal smlouvu na dva roky."

20. 5. 2023:
"Gustaf Thorell měl kontrakt na jednu sezonu a rozhodli jsme se spolupráci dál neprodlužovat. "

[Dynamík Jistič]

Už se na toho chlapíka VV těším...je vidět, že to má srovnané a ví co a jak....

Hele já taky. Posledních asi 10 let jsem si vždycky kupoval permici až těsně před koncem předkupního práva. Letos už jí mám dávno koupenou

[tau]

To mně řekněte, co se na Simonově kariéře tak posralo...V mládí talent, v zámořský AHL zpočátku taky vcelku slušný... a pak najednou změna a poslední tři sezony tristní...
Mám trochu obavy, aby to podobně nedopadlo s Kautem... Nejistý místo v NHL, chvíli nahoře, pak zase převážně na farmě... a takhle to táhne v podstatě celou svoji zámořskou kariéru....

[Dynamík Jistič]

To mně řekněte, co se na Simonově kariéře tak posralo...V mládí talent, v zámořský AHL zpočátku taky vcelku slušný... a pak najednou změna a poslední tři sezony tristní...
Mám trochu obavy, aby to podobně nedopadlo s Kautem... Nejistý místo v NHL, chvíli nahoře, pak zase převážně na farmě... a takhle to táhne v podstatě celou svoji zámořskou kariéru....

Takových jako Kaut mají v Americe ne jeden pytel, ale deset pytlů. Pochybuji, že dostane v San Jose smlouvu. To by tam musel mít Hertl fakt neskutečný slovo. Podle mě by se měl vrátit někam do Evropy a zkusit nakopnout kariéru.

[tau]

Jak tak koukám, tak zase spousta českých joudů píše na vlajku z jaký prdele přijeli....

[Georgre]

Hele já taky. Posledních asi 10 let jsem si vždycky kupoval permici až těsně před koncem předkupního práva. Letos už jí mám dávno koupenou

To je pokrok :-D

[Pec92]

Ty rozhodčí jsou komedie všude koukám za tohle do konce? Oni jim tam snad pustili jiný zákrok ne ?

[Pick]

tvl ty sudí na MS to je taky dílo